Navzdory velkým investicím státu se rozvoj eGovernmentu posouvá jen pomalu. Brzdí jej pomalá změna legislativy i roztříštěnost
Tisková zpráva – 27. 11. 2019
Nejvyšší kontrolní úřad vydává souhrnnou zprávu o digitalizaci veřejné správy v České republice. Shrnuje v ní výsledky svých kontrol, srovnávacího šetření u subjektů veřejné správy a nechybí ani mezinárodní srovnání. Tato zpráva tedy přináší komplexní pohled na investice státu do budování českého eGovernmentu. NKÚ upozorňuje, že ačkoliv v uplynulých sedmi letech pokračovaly masivní investice státu do ICT infrastruktury, dlouho očekávaná revoluce v online komunikaci občanů se státem zatím nenastala. Nedaří se dosáhnout ani průměru EU.
V České republice existuje 4 658 agendových informačních systémů, které poskytují služby občanům. Na rozvoj ICT stát v letech 2012 – 2018 vynaložil 75 miliard korun, z toho téměř 18 miliard korun putovalo na digitalizaci veřejné zprávy z fondů EU. I přes tyto velké investice je Česká republika podle indexu Digital Economy and Society Index jedna ze zemí EU s nejnižší mírou online kontaktu občanů s veřejnou správou.
V roce 2018 využilo některou z online služeb pouze 26 % fyzických osob. Z 97 milionů transakcí, které proběhly prostřednictvím datových schránek, jich nepodnikající fyzické osoby provedly jen 0,65 %.
Příčiny je celá řada. Jedním z hlavních důvodů, proč používají občané tak málo online služby, které už mají k dispozici je to, že o změnách v eGovernmentu a jeho možnostech dostane informaci jen malé množství z nich. Klíčové je i to, že pro řadu životních situací, které by měli občané řešit elektronicky, není připravená legislativa. Právní předpisy přicházejí až se značným zpožděním. Pozitivním signálem je proto aktuální návrh zákona o právu na digitální službu, který úspěšně prošel na začátku listopadu Poslaneckou sněmovnou.
Velmi pomalu také probíhá modernizace klíčových informačních systémů veřejné správy, které vznikaly v 90 letech. Rozvoj digitálních veřejných služeb se tak výrazně blokuje. Z velké části stojí za pomalou modernizací technologická závislost na dodavatelích.
Státu se také dlouhodobě nedaří zajistit si personální kapacity v oblasti ICT a značnou část klíčových odborných pozic nahrazuje formou outsourcingu. Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 %. Oproti tomu u tuzemského finančního sektoru, který prošel zásadními digitalizačními změnami, je tento podíl přibližně 9,5 %.
V neposlední řadě je pro efektivní rozvoj českého eGovernmentu komplikací i roztříštěný systém výkonu státní správy v přenesené působnosti. Kraje a obce spravují celkem 1 788 informačních systémů veřejné správy. Jejich pořízení stálo přibližně 9 miliard korun a roční náklady představují téměř 1,7 miliardy korun.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz