Nobelova cena za ekonomii oceňuje boj s chudobou, obecně pak potvrzuje trend začleňování a zrovnoprávňování dosud znevýhodněných členů společnosti

Nobelovu cenu za ekonomii má pod dnešku 84 lidí, stále živých či již zemřelých. Počet žen mezi nimi se po dnešku rozrůstá z jedné na dvě. V příštích letech jich zřejmě bude dále přibývat.

Letošní ženskou laureátkou je Esther Duflová. Je tak jedinou žijící ženskou držitelkou Nobelovy ceny za ekonomii. Francouzsko-americká ekonomka je zároveň nejmladší držitelkou dané ceny v historii. Duflová koncem tohoto měsíce oslaví 47. narozeniny. Dosud byl nejmladším držitelem Kenneth Arrow, který cenu získal v roce 1972 ve věku jednapadesáti let.

Duflová se o letošní Nobelovu cenu dělí se dvěma kolegy, Abijitem Banerjeem, rodákem z indické Kalkaty, a rodilým Američanem Michaelem Kremerem. Trojice cenu získává za rozvoj „experimentálního přístupu zaměřeného na zmírnění světové chudoby“. Všichni tři ocenění působí na univerzitách v USA, vzdálených jen kousek od sebe. Banerjee a Duflová působí na Massachusettském technologickém institutu v americké Cambridgi a Kremer v témže městě, na Harvardu

Ocenění ekonomové v posledních zhruba dvaceti letech rozvinuli experimentální metody, které umožňují účinněji bojovat s globální chudobou. Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi. Zkoumají tedy například to, jak co nejúčinněji zasáhnout za účelem dosažení vyšší úrovně vzdělanosti dané rozvojové ekonomiky či zlepšení zdravotního stavu tamní dětské populace. Následně, poté, co ocenění ekonomové „rozparcelují“ problém chudoby na takovéto dílčí podotázky, hledají na každou z nich odpověď prostřednictvím experimentů „přímo v terénu“, v rámci dotčené populace, tedy například přímo v podmínkách rozvojové subsaharské ekonomiky nebo indického venkova.  

Kremer s kolegy již v polovině 90. let prokázali účinnost tohoto přístupu, když jejich terénní experimenty v západní části Keni umožnily testovat a rozvinout celou řadu reformních kroků v oblasti tamního školství. Kremer a další letošní ocenění pak prováděli podobný terénní experimentální výzkum také v dalších rozvojových oblastech světa.  Jedním z přímých důsledků práce oceněných je prokazatelné zlepšení systému vzdělávání a školních výsledků více než pěti milionů indických dětí.

Letošní Nobelova cena za ekonomii více než mnohé předešlé odráží klíčový trend doby, kterým je obecně inkluze, tedy začleňování a zrovnoprávňování těch, kteří dosud čelili znevýhodněnému postavení. Ať už se jedná o inkluzi ve smyslu zajištění růstu životní úrovně v nejchudších částech světa nebo o inkluzi ve smyslu zajištění rovnějšího postavení žen a mužů, a to i v ekonomicky vyspělých zemích. Ocenění Duflové je promítnutím právě tohoto druhého trendu doby, tedy zrovnoprávňování žen a mužů na pracovním trhu, včetně pomyslného „trhu“ špičkového ekonomického výzkumu.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, CZECH FUND