3× dražší elektřina pro těžaře v Uzbekistánu

To přesně poznali i těžaři v Uzbekistánu, kteří si jej pro příznivé podmínky pro těžbu v poslední době začali značně oblibovat. Na to však vláda tohoto státu reagovala nepříliš pozitivně, a to tak, že nařídila zvýšení tarifních cen za elektřinu pro společnosti, které podnikají v oblasti kryptoměn, tedy i pro těžaře samotné.

300% navýšení

Konkrétně se jedná o trojnásobné navýšení, což znamená poměrně velkou čáru přes rozpočet těžarů, z jejichž provozních nákladů představuje elektřina opravdu značnou část. O tomto kroku pak informoval koncem září kabinet ministrů Uzbekistánu.

Tímto krokem vlastně navazují na dekret prezidenta Shavkata Mirziyoyeva ze srpna letošního roku. Vizí Uzbekistánu je totiž podle něj zlepšovat efektivitu využití energie a podporovat spotřebu energií z obnovitelných zdrojů. Ve vztahu ke kryptoměnám jde pak o podporu racionálního využití elektřiny, mezi nějž těžba kryptoměn podle vlády Uzbekistánu viditelně nezapadá.

Je to správné řešení?

Původní návrh byl vystaven veřejně a je možné jej komentovat přímo na vládním webu Uzbekistánu. Ze zveřejněných komentářů je vidět, že jsou někteří občané tímto krokem rozhodně překvapeni. Uzbekistán se jím totiž postavil do pozice státu, který nastavuje přísné podmínky pro těžbu kryptoměn, kvůli kterým bude zájem blockchainových společností o něj pravděpodobně velice snížen. Navíc vlastně vůbec neřeší to, odkud elektřina pro těžbu pochází, takže zvýšení tarifů a daní platí podle současného znění i pro elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Na druhou stranu najdeme i komentáře občanů, kteří tento krok vítají. Zde na základě zejména toho, že si nedokáží těžbu reálně představit a vidí kryptoměny jako nereálnou věc, která nemá žádný přínos, jen ohřívá planetu.

A co další regulace v Uzbekistánu?

Je až překvapivé, že právě takový krok, jako zvýšení tarifních cen za elektřinu pro krypto těžaře, přišel zrovna ve státě jako je Uzbekistán. Minulé září totiž prezident nařídil založení státního fondu pro vývoj blockchainových projektů. Jeho smyslem je integrovat blockchain do spousty vládních projektů v oblastech jako zdravotnictví, vzdělání či kultura.

Ve stejném měsíci navíc přišel další dekret, který legalizoval obchodování kryptoměn a navíc jej zbavil daňové povinnosti. Obchodování kryptoměn navíc není bráno jako obchodování akcií a nespadá tak pod regulace trhů s cennými papíry. S tím se však pojila i další podmínka, kdy subjekty, které chtěli směnu kryptoměn zaštiťovat, musí vytvořit vlastní, alespoň dceřinou, společnost přímo v Uzbekistánu. Na založení krypto směnárny pak navíc musí doložit minimální kapitál ve výši alespoň 710 000 dolarů.