Mohou stát akcie za výměnou prezidenta USA?

Prezident USA dostává často příliš mnoho kladných bodů, když se akciím daří, ale i těch záporných, když trh klesá. Skutečný vliv prezidenta na trh přitom není až tak veliký. Mohou ale být akcie faktorem, který ovlivní prezidentské volby?

Když na konci července, krátce po dosažení nového maxima, americké akcie ztratily 6 %, mnozí investoři dávali vinu obchodní válce s Čínou. Není to první ani poslední případ, kdy trhy klesly, ale je možné, že ve volebním roce by to mohlo mít na znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem určitý vliv. Nyní nemůžeme vědět, zda akcie ovlivní volbu prezidenta v roce 2020, ale můžeme se ohlédnout do historie.

Od roku 1928 proběhlo v USA 23 voleb prezidenta. Ve čtyřech případech došlo v průběhu volebního roku k pádu cen akcií (naposledy o 34 % v roce 2008) a ve třinácti případech se úřadující prezident snažil o znovuzvolení. Z těchto třinácti případů zaznamenaly akcie v USA pád pouze ve dvou případech, a to v letech 1932 a 1940. V roce 1932 vyhrál nový kandidát, Franklin Delano Roosevelt, který porazil Herberta Hoovera, v roce 1940 naopak Roosevelt post obhájil v souboji s Wendellem Lewisem Willkiem. Co se týče ztrácejících akcií a (opětovného) zvolení prezidenta, není dost průkazného materiálu o jejich vztahu.

Ekonomika vs. akcie

Mnohem větší význam než akcie má při volbě prezidenta stav ekonomiky. Ze třinácti případů, kdy kandidoval i úřadující prezident, se jen ve třech stalo, že prohrál. Ve všech třech případech se ekonomika tak či onak musela vyrovnávat s recesí.

V roce 1932, kdy Roosevelt porazil Hoovera, čelila ekonomika USA největší hospodářské krizi té doby. Právě Hoover byl často kritizován za to, že situaci nijak nepomohl (nakonec za to byl kritizován i Roosevelt, ale to již bylo po krizi). V roce 1980 byly USA také v krizi, míra nezaměstnanosti vzrostla až na 8 % a inflace a úrokové sazby letěly výše. V roce 1992 se Bill Clinton ve své kampani kromě zdravotnictví soustředil také na ekonomiku. USA byly na začátku 90. let v recesi, nezaměstnanost byla opět na osmi procentech a klesaly ceny nemovitostí.

Je logické, že ekonomická situace má na volbu prezidenta větší vliv než akciový trh. Podle studie společnosti Gallup vlastní akcie (bez ohledu na způsob) asi polovina Američanů. Vlastnictví akcií (stejně jako bohatství) je však velice koncentrované, takže nejbohatších 10 % lidí v USA vlastní asi 90 % akcií. Recese mají na lidi mnohem větší vliv, protože je cítí na svých příjmech a životní úrovni. To se přelévá do toho, jak lidé vnímají politiky (včetně prezidenta). Takže i když akcie klesnou, nemusí to prezidenta ohrozit (i když on sám to nejspíše bude vnímat jinak). Když budou trhy padat společně s ekonomikou, může mít Trump naopak velký problém.