15 biliónů USD, tak se rozrostl bizarní svět negativních dluhopisových výnosů

Bizarní svět negativních dluhopisových výnosů se podle Deutsche Bank pod posledním náporem kupujících hledajících "co největší bezpečí" respektive "co nejmenší ztrátu" pro své prostředky rozrostl již na cca 15 biliónů USD, což odpovídá plné čtvrtině celého dluhopisového trhu v globálním měřítku. Oproti loňskému říjnu se údaj zvýšil téměř trojnásobně.

Za hlavní důvod rozvoje paradoxního fenoménu je označována snaha centrálních bank bezprecedentním způsobem uvolňovat měnové podmínky na trhu ve snaze podpořit ekonomický růst případně bránit cenovou stabilitu. V řadě dalších faktorů jsou takové jako americko-čínská obchodní válka, deflačně působící rozvoj technologií a globální demografické změny.

Paradoxem je, že čím více se centrální banky snaží podpořit své ekonomiky, tím se celý problém a fenomén prohlubuje. 

Paradox negativních sazeb je skutečně pozoruhodný, protože až donedávna platilo, že lidé bankám více prostředků svěřovali než kolik si brali a dostávali za své prostředky jisté úročení. Nyní jsou lidé ochotni za uložení prostředků si ještě připlatit ve snaze ochránit maximálně své bohatství.

Celý princip negativních sazeb se navíc stává samohybným, protože čím více se lidé obávají zhoršení podmínek, tím více jsou ochotni s připlatit za "minimalizaci svých ztrát". 

Do určité míry koncept negativních sazeb podporují také některé regulatorní principy týkající se nutnosti zajištění dostatečné likvidity velkých institucionálních investorů.

Velký podíl negativních výnosů je nesen v Evropě. Podle expertů proti němu není nikdo zcela imunní a to platí i pro USA, jež jsou této oblasti zatím relativně dost vzdálené.