Ranní glosa (28.2.2019)

Řecko ve světle Brexitu, italské recese a dalších evropských událostí vypadá jako dávná krize uložená hluboko v evropském podvědomí. V tomto týdnu se ale opět připomněla. Řecko pravděpodobně nedostane finanční injekce, které mu slíbili evropští věřitelé postupně uvolňovat po ukončení posledního záchranného balíku v uplynulém roce. Proč? Řecko stále pravidelně navštěvují inspektoři Evropské komise a ti se shodli, že pokrok v reformách zabraňujících nové krizi je minimální. Jedná se především o nedotažené privatizace, vysoké dluhy státu vůči soukromému sektoru a na prvním místě otázku nového insolvenčního zákona, který má řešit problémy domácností neschopných splácet své hypotéky. Návrh zákona je totiž tak štědrý vůči vlastníkům domů, že podle Evropské komise hrozí jeho zneužívání. Mohlo by docházet ke strategickým insolvencím a nová legislativa by pak ve finále podle Komise zhoršila platební morálku domácností i bilance řeckých bank. Tedy pravý opak toho, co bylo původně zamýšleno.

Řecko má z EU dostat postupně do roku 2022 okolo 5 miliard euro - jedná se o zisk z držby řeckých dluhopisů v bilanci ECB. Pokud bude finanční pomoc zastavena, Athény to tentokrát finančně nepoloží (rezervy hotovosti jsou vysoké). Na druhou stranu to může být negativní signál pro investory. Komise by zastavením financování řekla, že se Řecko přece jen ještě nevrací do normálních kolejí. Nálada na řeckém dluhopisovém trhu přitom nebyla v posledních týdnech vůbec špatná. Pokud se ale Komise rozhodne na Řecko přitlačit a zastaví finanční pomoc, nemusí se Athénám v březnu úplně podle představ podařit plánovaný prodej desetiletého dluhopisu.