S vyššími sazbami k rychlejšímu růstu

Ekonomika eurozóny se aktuálně potýká se zpomalením. To se pravděpodobně projeví i na příští prognóze Evropské centrální banky, která by měla ukázat výhled pomalejšího růstu i nižší inflace. Jak toto zpomalování alespoň částečně zmírnit, když je evropská měnová politika stále extrémně uvolněná? Někteří radí udělat pravý opak, tedy utáhnout podmínky skrze vyšší sazby.

Někteří pozorovatelé Evropské centrální banky, které nedávno citovala agentura Bloomberg, jsou přesvědčeni, že záporné úrokové sazby zavedené v červnu 2014 se namísto nástroje podpory ekonomického růstu a inflace staly zdrojem pravého opaku, tedy postupného zpomalování. Myšlenka je založena na představě, že evropské banky nejsou schopny negativní úroky efektivně přenést na své vkladatele a mohou být eventuálně nuceny omezit poskytování úvěrů. ECB by proto měla záporné sazby - fungující jako daň uvalená na zisky bank - odstranit a souběžně s tím rozjet další kolo levných dlouhodobých půjček, též známých pod zkratkou TLTRO.

Tento názor zastává například stratég banky Credit Agricole Louis Harreau. Podle něj by zvýšení sazeb uvolnilo tlak v evropském bankovním sektoru a mnohem lépe by přeneslo stále uvolněnou měnovou politiku do reálné ekonomiky. ECB by dokonce v tomto směru mohla být i více kreativní. Jak Harreau řekl, „kreativní opatření“ by mohla podpořit evropské banky k většímu riziku, k čemuž by ale zároveň bylo potřeba vyšších zisků celého sektoru.

Podobně se na současnou situaci dívá ekonom banky UniCredit Erik Nielsen. I z jeho pohledu záporné úroky penalizují jinak zdravé banky, a to tím, že odrazují akumulaci depozit potřebných k tvorbě bezpečnostního polštáře pro případ potenciálních ekonomických šoků. ECB by proto podle Neilsena měla navýšit depozitní sazbu z -0,4 % na nulu, případně zvážit ponechání záporného úročení pouze u extrémně velkých vkladů ležících na účtech centrální banky po dobu více jak jednoho roku. K tomu navíc by mělo být zavedeno třetí kolo TLTRO s fixním úrokem nula procent, které by banky podpořilo k dalšímu úvěrování.

A kdy by k hiku evropských sazeb mohlo dojít? Forward guidance ECB hovoří o tom, že sazby zůstanou na současných úrovních alespoň do léta 2019. Toto znění by však vzhledem k současnému zpomalení evropské ekonomiky, jak již dříve uvedl například hlavní ekonom ECB Praet, mohlo být změněno, a to možná dokonce již na březnovém zasedání Rady guvernérů. Louis Harreau ale i tak v otázce vyšších úroků sází na konec letošního roku. My se přikláníme k variantě nejbližšího možného termínu rovněž na konci roku, jako pravděpodobnější se však vzhledem k opatrnému přístupu centrální banky zatím jeví až první čtvrtletí 2020.

Zaměřujeme-li se na evropskou měnovou politiku, během včerejšího dne vystoupil guvernér německé centrální banky a člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann. Ten uvedl, že zpomalení evropské ekonomiky je sice delší, než se očekávalo, ECB by se však měla soustředit především na střednědobý výhled, u kterého Weidmann nepozoruje žádná deflační rizika. A i když je prognóza ECB obklopena mnohými riziky, základním scénářem i nadále zůstává normalizace měnové politiky. Tržní očekávání navýšení úrokových sazeb až v roce 2020 je pak podle něj reakcí na horší než očekávání příchozí data.

Co se týče aktuálního dění, pozornost je zaměřena na výstup ze setkání amerického prezidenta Trumpa se severokorejským lídrem Kimem. Dnes ráno již víme, že žádné dohody dosaženo nebylo, a hanojský summit tak byl ukončen předčasně. Podle Trumpových slov jednání ztroskotala v otázce sankcí. Kim požadoval jejich úplné stažení, avšak podle Trumpa pro to udělal málo. Rozešli se ale dle Trumpových slov v dobrém.

Nedosažení dohody se částečně projevilo na propadu asijských akcií. Na měnových trzích pak pozorujeme zpevnění tzv. bezpečných přístavů, což se týká především japonského jenu a švýcarského franku. Dolar vůči euru mírně slábne, dolarový index pak v nočních hodinách nejprve sílil, zpráva u ukončení summitu však tyto zisky z části smazala.

Dnes nás z dat čeká odhad německé inflace za únor a HDP USA za poslední čtvrtletí loňského roku. Aktuálně se americká měna vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1380 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 96,10 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1334 do 1,1443 EURUSD.*

Koruna měla včera bez konkrétnějších důvodů tendenci oslabovat, zatímco zbytek regionu – polský zlotý a maďarský forint – si připsal zisky.

Kurzu české měny nesvědčí absence domácích dat, která bude trvat i dnes. Nikterak výrazně nepřispěl ani relativně jestřábí komentář člena bankovní rady ČNB Oldřicha Dědka. Ten uvedl, že lednová nad očekávání rychlejší inflace centrální banku překvapila, přičemž pokud by se potvrdilo trvání cenových tlaků, mohlo by to vést k dalšímu zvýšení sazeb. Teď bude v rámci dalšího pozorování klíčovým údajem únorová inflace.

Aktuálně se v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,64 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,61 až 25,69 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,42 až 22,64 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.