Zločin a globální finance

Ekonomka Susan Strange, která zemřela v roce 1998, tvrdila, že „finanční zločin je v současném globálním finančním systému hluboce zakořeněn“. Server Opendemocracy.net, který její myšlenky připomíná, píše, že příkladů je celá řada, od manipulace sazby Libor až po „temné peníze stojící za hlasováním o brexitu“. Vlna finančního zločinu přitom podle ekonomky začala již v sedmdesátých letech a „není náhoda, že od té doby stále roste“.

Strange ve své době psala, že k neradostnému stavu v první řadě přispívá to, že „peníze jsou mezinárodní, ale regulace národní“. Peníze se tak mohou volně pohybovat po celém světě a vyhýbat se národní regulaci a zákonům. Mezinárodní organizace zase nemají dostatečnou moc a potřebné nástroje, aby situaci dostaly pod kontrolu. Řešením je tak pouze koordinovaný postup mezi nejvýznamnějšími světovými ekonomikami.

K podvodům a zločinům podle ekonomky vyloženě vybízejí daňové ráje. „Drancování veřejných peněz a státních firem by bylo značně omezené, kdyby nebylo kam tyto peníze poté převést,“ tvrdila Strange. Jenže bankovní tajemství umožňuje vyhýbat se daním, obchodovat s drogami a páchat další zločiny, které se následně stávají „nerozlišitelné od normálního podnikání“.

Třetí významný problém představují „extravagantní bonusy bankéřů a následná kontaminace politiky“. Strange se domnívala, že bonusy jsou „obscénní velikosti“, vytvářejí „morální kontaminaci“ a posilují vazbu mezi financemi a politikou. Úplatky v politice sice nejsou ničím novým, ale s tím, jak finance začaly dominovat celé reálné ekonomice, se problém posunul na úplně jinou úroveň.

Strange tvrdila, že čtvrtým problémem je rovnítko mezi penězi a politickou mocí. Globalizace „redefinovala politiku, ta již není jen o tom, co se děje ve vládě, ale i o moci na trzích“. Zatímco tak roste moc a bohatství jedněch, státům chybí daňové výnosy a slábne jejich pozice. Celá spirála se pak roztáčí stále rychleji a „národní politika se stává zajatcem globálních finančních trhů“.

Opendemocracy míní, že tyto názory jsou stále relevantní. Například studie z roku 2015, kterou zpracoval James S. Henry z Columbia University, tvrdí, že asi 24 – 36 bilionů dolarů drží americké subjekty v zahraničí. U velké části jde o peníze z legitimního podnikání, ale ty „přispívají k vytváření systému, ve kterém bují finanční zločin“. A server připomíná i varování ekonomky: Pokud se finanční systém nedostane pod kontrolu, může zničit celý liberální řád Západu.

Zdroj: Opendemocracy.net