Fiskální tragikomedie – děj první
Jestli ohledně monetární politiky a činnosti centrálních bank někdy panují poněkud zkreslené představy, pak u politiky fiskální to platí snad ještě více. A i zde je lehké propadnout nesmyslnému otroctví nějaké ideologie vydávající se za univerzální pravdu (a začít s pohrdáním ukazovat na jiné). Dovolím si dnes prezentovat svůj zjednodušený pohled na věc.
Za prvé, můj necyklický ideál: Zkusme se odpíchnout od bodu, který bychom mohli nazvat necyklickým ideálem. Já bych jej definoval takto: Společnost se zhruba shodne na tom, jaké služby a v jaké kvalitě má zajišťovat stát (vzdělávání, policie, armáda…). A to včetně toho, že tyto služby bude platit průběžně – každý rok si státem poskytované služby zaplatí tím, co se vybere na daních. Pokud tedy dáme stranou ekonomický cyklus, jde o dlouhodobě rovnovážný stav s nulovými rozpočtovými deficity a vládními dluhy. Pokud dojde ke změně (více/méně státem poskytovaných služeb), dojde zde ihned k odpovídající změně v rozpočtových příjmech.
Za druhé, můj cyklický ideál: Výše popsané nastavení by bylo do značné míry cyklicky neutrální – fiskální politika by (minimálně přímo) ani nevyhlazovala, ani neprohlubovala cyklus (dávám nyní stranou automatické stabilizátory). Jelikož je ale možné tuto politiku efektivně používat pro vyhlazování cyklu, byla by škoda se této možnosti vzdávat. Jde „jen“ o dvě věci: Za prvé o to, aby stát v době poptávkového útlumu efektivně rozpohyboval zamýšlené (!) úspory domácností, které se nedostávají zpět do ekonomiky přes vyšší investice (tj., nestávají se úsporami skutečnými). Zatímco tahle první část by nám ještě občas šla, tak ale hrubě propadáme v té druhé: V tom, aby stát během boomu splatil dluhy nahromaděné během recese, popřípadě aby hromadil aktiva.
Tento omyl je ovšem zároveň z části pochopitelný právě ve světle toho, že řada vlád utrácí, ať se děje, co se děje. Pak bychom ale měli přesněji říkat, že lepší než neustálé rozhazování je mít vládní rozpočet jako rozpočet domácnosti. Ale není to ani zdaleka možnost nejlepší a jen ukazuje, že si sami svazujeme ruce svou nedisciplinovaností.
Výše uvedené je jen nebohým nástinem celé věci. Nejeden čtenář by k ní jistě dovedl připojit úvahy na téma udržitelných hranic dluhu daných růstem rizikových sazeb, sebenaplňujícím se proroctvím krize likvidity a solvence, či třeba prudkým růstem inflace. K tomu bychom mohli přidat Barro – Ricardovu ekvivalenci, popřípadě vytěsňování (kdy jsou tyto teorie relevantní a kdy ne). A skončit bychom mohli třeba u samotného Sayova zákona, protože od jeho (ne)platnosti se vlastně odvíjí celá (ne)potřeba fiskálně vyhlazovat cyklus. Příště se tak pokusím celou doposud rozvinutou úvahu dotáhnout do konce.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz