Ranní glosa: ČR hledá nejvíce pracovníků v historii

Napětí na českém trhu práce nemá v rámci EU obdoby, a tak si ve třetím čtvrtletí ČR udržela vedoucí příčku jako země s nejvyšší nabídkou volných pracovních míst. Tu reprezentuje tzv. míra volných pracovních míst, která se počítá jako procento volných pracovních míst z celkového počtu pracovních pozic – těch obsazených i neobsazených. Je to vlastně obdoba míry nezaměstnanosti, jen na rozdíl od nabídkové strany na trhu práce měří situaci na straně poptávkové.

Míra volných míst v tomto období je nejenom u nás historicky nejvyšší (5,9 %), ale zvětšuje se i odstup ČR od ostatních zemí s vysokým napětím na trhu práce, tedy od Belgie (3,6 %) a Německa (3,0 %), a ve srovnání s eurozónou je už dokonce tato míra v tuzemsku téměř trojnásobná. Volná místa tak stále na místním trhu přibývají, což už ostatně potvrzují i pravidelné statistiky úřadů práce, a to dokonce navzdory pomalejšímu růstu ekonomiky. Na rozdíl od těchto čísel nám míra volných míst ukazuje relativní obrázek, ze kterého pak vyplývá, že nejvyšší míra volných míst (či jejich neobsazenosti) je v oblasti administrativy (27,2 %) a realitního trhu 22,7 %). Zpracovatelský průmysl jako největší tuzemské odvětví a zároveň i strůjce dlouhodobého úspěchu české ekonomiky dosahuje průměrnou míru neobsazenosti (5,8 %). Stavebnictví, které si spíše než na nedostatek zakázek stěžuje na to, že je nemá kdo dělat, je na tom s necelými třinácti procenty podstatě hůře. Na opačném konci řebříčku je jako už tradičně energetika (0,6 %) a školství (1 %).

Jak je vidět s napětím na českém trhu práce zatím nic nesvedl ani příliv zahraničních pracovníků, ani rostoucí míra participace a vlastně ani slabší ekonomický růst. Nezbývá než spoléhat na investice, které snížily pracovní náročnost v tuzemsku vznikající přidané hodnoty, a které by současně vedly k výraznějšímu růstu produktivity práce. Přehřívání trhu práce by tak bylo možné chápat jako katalyzátor, který ekonomiku bude posunovat k modelu méně spoléhajícímu na manuální práci a více na stroje v případech, kde je to možné. Mohl by tak konečně přestat růst i počet hledaných kvalifikovaných i pomocných dělníků, které většina hledajících firem v tomto ekonomickém cyklu už nejspíše stejně nenajde.