Švýcarsko v referendu rozhodne, jak tvořit peníze

Švýcaři v referendu 10. června rozhodnou o návrhu suverénních peněz, tzv. „Vollgeld“, který by přetvořil bankovní systém země. Pokud jej schválí, mohl by se tak teoreticky stát závazným. Pro oponenty Vollgeld je tato iniciativa „sebevraždou“ a „nebezpečným experimentem“. Pro stoupence je vstupenkou do „férovějšího a stabilnějšího bankovního systému“.

„Navrhovaný systém by snížil riziko bankovních krizí, přičemž cenou by byly větší průběžné náklady pro ekonomiku. Určitě by šlo o zajímavý experiment, ale překvapí, že iniciativa přichází ze Švýcarska, které s důvěryhodností svých bank problém nemá a platí za velmi bezpečnou „bankovní zemi“ i bez Vollgeldu. Tento systém bych daleko spíše chápal jako stabilizační nástroj v zemích trpících nedůvěrou ve svou měnu a bankovní sektor,“ říká analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Jádro debaty spočívá v tom, zda by banky soukromého sektoru měly mít možnost tvořit peníze. V moderních ekonomikách má největší část peněz formu depozit u komerčních bank spíše než hotovosti v oběhu a rezerv, které stanovuje centrální banka. Vklady bank se tvoří hlavně bankovními půjčkami. A banky tudíž mohou půjčovat mnohem více, než kolik drží v rezervách u centrální banky.

Stoupenci Vollgeld chtějí bankám tuto možnost vytvářet peníze sebrat. Vklady bank nejsou podle nich tak bezpečné jako suverénní peníze. Pokud nějaká banka zkrachuje, vkladatelé své nezajištěné vklady ztratí. Místo toho by veřejnost měla držet běžné účty přímo u Švýcarské národní banky (ŠNB), centrální banky Švýcarska. Bankovní půjčky by měly být plně financovány termínovanými vklady (spořicími účty) nebo vlastními půjčkami. Díky Vollgeld je pravděpodobnost runu na banku, kdy vkladatelé ztratí v banku důvěru a začnou své vklady hromadně vybírat, mnohem menší a záchrana bank financovaná z peněz daňových poplatníků tak nebude nutná. Podobné myšlenky měli už ekonomové v Americe ve 30. letech minulého století, ale nikdy je neuvedli do praxe.

Oponenti iniciativy, mezi něž patří i švýcarská vláda, banky a centrální banka samotná, tvrdí, že suverénní peníze by přinesly více škod než užitku. Přesun na Vollgeld by byl drahý a nevypočitatelný, protože banky by se musely reorganizovat a hledat alternativní, dražší zdroje financování. Úroková míra by vzrostla za obrovských nákladů pro švýcarskou ekonomiku.

„Reakce ekonomiky je otázkou, ale je třeba brát v potaz i to, že Švýcarsko není izolovaným ostrovem. Pokud by nový systém měl zvýšit náklady či zhoršit dostupnost franku, v ekonomice může růst role cizích měn, čímž se se zhorší kontrola centrální banky a vyvstávají nová rizika,“ varuje Tomáš Vlk.

Daniel Kalt, ekonom banky UBS, která je přesvědčená, že suverénní peníze by finanční krizi nezastavily. V letech 2007 a 2008 to bylo spíše mezibankovní financování, než runy na banku, co zničilo finanční instituce bez retailových vkladů jako Lehman Brothers. Thomas Jordan, šéf ŠNB, tvrdí, že suverénní peníze nezabrání bankám vydávat rizikové půjčky nebo přeceňovat budoucí výnosy. Současná makroekonomická pravidla jsou schopná lépe odvrátit krizi než svrhnutí celého systému.

Suverénní peníze by také mohly zkomplikovat měnovou politiku. ŠNB by musela řídit inflaci spíše přímo regulací množství hotovosti v oběhu než nastavováním úrokových měr, aby ovlivnila bankovní půjčky. ŠNB se také obává, že udělením moci vydávat peníze a půjčky, se více zaplete do politiky.

Průzkumy ukazují, že pouze třetina respondentů se vyjádří kladně, a tak tato radikální iniciativa nejspíše neprojde. Ale několik úřadů zvažuje přínosy digitálních měn, které by veřejnosti umožnily držet vklady u centrální banky. Vollgeld asi neprojde, ale několik dalších ještě odvážnějších měnových experimentů může teprve přijít.

Zdroj: The Economist