Příští lídři Itálie. Dokážou ji vést? A co na to trhy?

Itálie už dva měsíce nemá vládu. To není žádný velký šok. Ve volbách 4. března se Italové k mainstreamovým stranám otočili zády a vyšli vstříc radikálním populistům, kteří se ještě nikdy o vytvoření koalice nemuseli handrkovat. Překvapením naopak byla zpožděná reakce finančních trhů, které se tento týden náhle probudily. Nevěří, že muži, kteří se v pondělí chopí v Itálii moci, jsou schopni ji vést. Teď italské dluhopisy a akcie míří k největším týdenním propadům.

Výnos italských desetiletých dluhopisů dnes vyrostl na 2,21 %, míří k největšímu týdennímu růstu od června 2015. Rozdíl proti německým protějškům je 159 bazických bodů, nejvíce od ledna. Euro po zveřejnění ekonomickch plánů stran chystané italské vládní koalice dnes kleslo na denní dno 1,1776 EURUSD.

Jedním důvodem zpožděné reakce (i obecných obav) je, že populistické strany, které získaly nejvíce hlasů, mají konflikt zájmů. Radikálně pravicová Liga severu slibuje lineární (výše daně je přímo úměrná výši daňového základu) daňovou sazbu 15 %, která by snížila příjmy. Hnutí 5 hvězd, které tvrdí, že překoná rozpolcenost mezi levicí a pravicí, slíbilo univerzální základní příjem 780 eur měsíčně, což by obnášelo obrovské výdaje. Přemostit mezeru mezi těmito stranami, jak v úřadu, tak v koaličních jednáních, by bylo těžké i pro ty nejšarmantnější a nejostřílenější politiky, natož pro buřiče Mattea Salviniho z Ligy a 31letého šéfa Hnutí 5 hvězd Luigiho di Maia.

Dalším důvodem obav jsou programy stran. Jejich niterný euroskeptismus ohrožuje integritu eurozóny. Hnutí 5 hvězd teprve nedávno odstoupilo od slibu vypsat referendum o zrušení eura. Liga dalece přesahuje racionální obavy z uprchlíků, prosazuje xenofobii a nesmyslné deportační politiky. Obě strany chtějí zrušit sankce vůči Rusku, čímž ohrožují jednotu Evropy, která odstrašuje agresi Vladimíra Putiny na Ukrajině i jinde. Doma chtějí zrušit klíčové reformy, snížit věk odchodu do důchodu - v zemi s čím dál větším podílem starší populace a nízkou porodností.

V izolaci jsou nebezpeční, ale ve společné kombinaci ještě horší. Pokud Salvini a Di Maio dosáhnou dohody, která zahrnuje obě jejich rozpočtové priority, bylo by to fiskálně nezodpovědné. Zavedení rovné daně, univerzálního základního příjmu a snížení věku odchodu do penze by stálo desítky miliard euro ročně a zvýšilo by deficit z 2,3 % HDP na více než 3 %, což by bylo porušením evropských pravidel.

Možná proto první návrhy stran obsahovaly požadavek, aby ECB prominula 250 miliard eur italského dluhu a aby EU poslala pořádné balíky peněz na financování základního příjmu. Také navrhovaly zrušit euro a znovu zavést liru. Pozdější verze už od nejdivočejších návrhů opustily, ale těch znepokojujících tu stále zůstává spousta.

Posledním důvodem obav je zranitelnost Itálie. Se státním dluhem 130 % HDP je těžké zachránit třetí největší ekonomiku eurozóny. A to, i když je v sázce společná měna. Přestože Salvini a Di Maio zmírnili své sliby, trhy se náhle lekly.

Zdroj: The Economist, Reuters