Americké sankce zvedají cenu hliníku

Ceny hliníkových futures na londýnské burze kovů vzrostly na nejvyšší úroveň od roku 2011. Minulý týden dokonce zaznamenaly zvýšení o 20 % a dosáhly hodnoty 2 400 amerických dolarů za tunu, což je nejvíce od léta 2011. Celosvětové dodávky hliníku ohrožují americké sankce, uvalené na ruského producenta Rusal. Akcie společnosti atakovaly historicky nejnižší hladinu a objevil se strach z nuceného omezení produkce.

Obavy kupujících z odvetných opatření zapříčinily situaci, ve které již nechtějí kupovat hliník od druhého největšího světového producenta. V každodenním životě všudypřítomný a nepostradatelný kov se tak stal cílem útoků ze všech stran. Ruská výroba není schopna trh nasytit a namísto toho vytváří uměle způsobený nedostatek. Cena by se měla snížit, jakmile producenti budou schopni vstoupit do pozic uvolněných společností Rusal. Z toho vyplývá, že v dlouhodobém horizontu by se nemělo jednat o tak vážný problém, jak se někteří obávají.

Daně z hliníku, zavedené Donaldem Trumpem, mají dopad i ve Švýcarsku. Čtyři velké společnosti platí tento měsíc na importu nově daň 10 %, což představuje citelné navýšení oproti dosavadním 3 %. Rozhodnutí amerického prezidenta o uvalení cla na hliník ze začátku března vyvolalo hněv napříč Evropskou unií. Švýcarsko není výjimkou. Ve Valais panují silné obavy, jelikož tento kanton je tradičně největším dodavatelem hliníku v zemi. Z 230 000 tun zpracovaného hliníku ročně se pouze 5 000 tun dostane do Spojených států. Navzdory tomuto malému množství nejsou důsledky daní z importu zanedbatelné.

Ruské sdružení producentů hliníku oznámilo, že sankce vůči společnosti Rusal pravděpodobně ublíží i mnohým západním zemím. Vysoká cena hliníku, která je výsledkem stažení jednoho z největších hráčů z trhu, zpomalí hospodářský růst a ovlivní konkurenceschopnost evropského exportu, zejména pak v oblasti automobilového průmyslu a dopravního inženýrství celkově. Nejvíce ze všech zemí může utrpět Německo.