Okurkový týden

Hlásím, že se za poslední týden nic zvláštního nestalo – parafrází na repliku z Černých baronů by se zřejmě dalo shrnout uplynulých sedm dní v ekonomikách a na trzích nejvhodněji. A na rozdíl od zmíněného příběhu není za uvedenou větou ani skryt žádný velký průšvih.

Firmy reagují na trendy aneb všichni jsou už v EMU, buenos dias já taky jdu!

Uplynulý týden byl sice celkem plný korporátních zpráv, často ovlivněných politikou, žádná z nich ale nebyla taková, že by zahýbala celým trhem. Přesto je v některých z nich možné najít známky trendů, které mohou mít širší dopady v budoucnosti. Potravinový obr Unilever se z Británie stěhuje do eurozóny, konkrétně do Nizozemska, což je zřejmý důsledek odhlasovaného brexitu. A dá se s vysokou dávkou jistoty konstatovat, že další firmy jej budou následovat – minimálně některý z obchodních partnerů. Na příjmové straně britského rozpočtu se tedy díra bude zvětšovat. Pokud by se odchody děly v masovém měřítku, může být brexit pro britskou ekonomiku devastující záležitostí!

Velký trh eurozóny táhne – k podobnému kroku jako Unilever se odhodlala i největší skandinávská banka Nordea. Ta změnila působiště ze Stockholmu do Helsinek. Finská marka se totiž na rozdíl od švédské koruny už v euro přeměnila.

Zajímavá je i výměna aktiv mezi dominantními německými energetikami E.ON a RWE. To je důsledkem německé energetické politiky (Energiewende), kdy RWE se stane firmou zaměřenou na produkci elektřiny i z obnovitelných zdrojů. E.ON se naopak bude koncentrovat na distribuci. Další důkaz toho, že Německo to s energetickou změnou myslí opravdu vážně a žádný odpor daný směr nevychýlí.

Trhy v klidu

Trh zůstává citlivý na zprávy o americké zahraniční politice. Obavy z obchodních válek nejsou zažehnány! Ale vyčkává se… na reálné odpovědi z EU a Číny. Kolísavost se tedy dále zklidňuje, nicméně patrně to nebude na dlouho.