První kolo povolebních jednání Česko blíž vládě neposunulo. Nevíme ani, zda koaliční, nebo menšinové

Úvodní kolo povolebního vyjednávání vítěze parlamentních voleb hnutí ANO nepřineslo ani přibližnou představu o podobě případné budoucí vlády. Možnosti jsou ale stále otevřené. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity soudí, že nějaký kabinet nakonec vznikne, byť nelze říci, zda bude koaliční, nebo menšinový. Očekává se, že debaty se mohou táhnout poměrně dlouhou dobu.

Pro sestavení většinové vlády by museli představitelé ostatních stran, které přicházejí pro vládní spolupráci s ANO v úvahu, ustoupit od dosavadních vyhlášení, že s předsedou hnutí Andrejem Babišem, případně s ANO jako takovým, do koalice nepůjdou. V podstatě totéž platí i pro vznik menšinového kabinetu. V postojích stran se však můžou odrážet i obavy z toho, že by byly ve vládě s dominantním ANO takzvaně jen pátým kolem u vozu.

Zatím se nejeví jako reálná jediná možná dvojkoalice ANO s ODS, jež by měla ve dvousetčlenné Sněmovně 103 hlasů (ANO 78, ODS 25), ani stejně silná trojkoalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tedy vláda v nynějším formátu (ČSSD 15, KDU-ČSL deset). Obě by byly možné i v podobě podpory menšinové vlády ANO, dokonce v několika variantách.

Ústupky z nynějších pozic možných partnerů vyloučeny nejsou, byť by si vyžádaly určitý čas. "Je dobré brát v úvahu, že máme-li nějaká silná předvolební prohlášení ohledně toho, že nechceme být ve vládě, ve které je Andrej Babiš, tak se to hned nedá po volbách změnit. Ten kontrast by byl příliš silný," potvrzuje Kopeček.

Pravděpodobně mnohem méně reálná by byla vládní spolupráce ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a KSČM se 115 křesly (SPD 22, KSČM 15). Babiš ji několikrát vyloučil. Někteří pozorovatelé ale soudí, že jeho hnutí by případný vznik takové koalice mohlo použít jako hrozbu vůči jiným potencionálním partnerům.

Kopeček si umí představit i formu dalšího tlaku ze strany ANO v podobě hrozby předčasných voleb, protože si je žádná ze sněmovních stran nepřeje. Připomněl, že několik seskupení se dostalo do dolní komory velmi těsně, část stran má navíc kvůli špatnému výsledku vnitřní problémy. Významné je podle něho i to, že ANO je jednou z mála stran, která by měla dost peněz na další volební kampaň.

Koalic nebo aliancí na podporu menšinové vlády v počtu tří stran lze za nového složení Sněmovny sestavit čistě teoreticky značný počet. Dostatek hlasů by daly dohromady například i ANO s Piráty a ČSSD (115) nebo ANO s Piráty a KDU-ČSL (110). Do hry by ale nějakým způsobem mohla vstoupit i SPD. Další čistě spekulativní formaci by představovala po vzoru nové vlády ve Středočeském kraji koalice ANO a ČSSD podporovaná KSČM (108 hlasů).

Kopeček míní, že jednání by usnadnilo, pokud by se Babiš, jenž byl obviněn v kauze dotace pro Čapí hnízdo, vzdal požadavku na premiérský post. "Ve chvíli, kdy by Andrej Babiš řekl, že ve vládě nebude, tak se dost podstatně mění situace," uvedl. Sám ale tuto možnost zatím nevidí jako příliš pravděpodobnou.

Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že Babiše pověří vyjednáváním o sestavení vlády příští úterý. Navíc se zapojí do povolebního vyjednávání, na zámku v Lánech bude jednat v příštích dvou týdnech s představiteli sněmovních stran.

Příliš zřetelně se po prvním kole debat nejeví ani kontury uspořádání Sněmovny. ANO navrhuje do pozice předsedy dosavadního místopředsedu Radka Vondráčka, ODS stranického předsedu Petra Fialu. Které strany získají místopředsednické pozice a jak budou rozděleny výbory, známo není. Strany se ale shodují v tom, že místopředsedů by měla mít horní komora čtyři až pět.

Na dohodu o Sněmovně mají strany ještě necelý měsíc, poslanci by se měli sejít na ustavující schůzi 20. listopadu. Pokud by dohoda nevznikla, schůze, jež trvala před čtyřmi lety dva dny, se může protáhnout. Teprve po jejím skončení podá demisi současná vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).