Výpočtový základ chudým (důchodcům) ponechá a bohatým sebere.

Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 7100 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 7100 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 7100 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 7100 Kč do 16 800 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 16 800 Kč se počítá 10 %.
 

    Jak je to převedeno do lidské řeči? Jestliže tedy “ průměrné příjmy” pojištěnce nejsou vyšší než 7100 Kč, použijí se pro výpočet plně. Důchod tak sice není vysoký, ale úměrný dosahovaným příjmů. Pokud však zprůměrované příjmy přesáhnou 16 800 Kč měsíčně, pro výpočet se z tohoto přesahu použije pouze desetina. Důchod je sice vyšší, princip ekvivalence je však rasantně potlačen, ne-li deformován. Samozřejmě se v tomto případě z pásma mezi 7 100 Kč a 16 800 Kč započítá rovněž redukovaná část, tentokrát 30 % (2 910.- Kč z 9 700 Kč).

    Pojem osobní vyměřovací základ, jehož prostřednictvím se dostáváme k výpočtovému základu, si později lépe vysvětlíme, na tomto místě je třeba spíše zdůraznit, že výše uvedené částky výpočtového základu platí pro letošní rok - pro každý předchozí (od roku 1996) platí jiné. To je ostatně typické pro řadu dalších prvků výpočtu důchodů. Pokud jde o vývoj "redukčních hranic" výpočtového základu, souhrn přináší následující tabulka.

    V "intelektuálněprávní"rovině jde o projev "sváru" mezi zásluhovým a sociálním principem, ale samozřejmě i výraz solidarity bohatých s chudými.