Všechny uprchlíky z Balkánu vrátíme zpět, plánuje vnitro

Situaci, kdy někteří uprchlíci čekají na verdikt v azylovém řízení i několik let, by mohla změnit měla prováděcí vyhláška, kterou chystá ministerstvo vnitra. Poprvé by se v ní měl objevit seznam bezpečných zemí původu, který dosud koloval jen jako interní předpis, jímž se řídili ministerští úředníci, píší Lidové noviny.

Soupiska obsahuje celkem patnáct států, které Česko zařadilo mezi země, kde nedochází k systematické diskriminaci ani pronásledování a aktuálně tu nehrozí ani žádné ozbrojené konflikty. Mezi bezpečnými zeměmi se přitom ocitla také Albánie a Kosovo, státy, odkud do Evropy proudí desítky tisíc uprchlíků.

Zařazení těchto balkánských zemí do vyhlášky bude mít okamžitý dopad. Albánci nebo Kosované v Česku sice budou moci formálně zažádat o azyl, úředníci jejich podání ale řešit ani nezačnou. "Pokud je zjištěno, že žadatel přichází ze státu, který figuruje na seznamu bezpečných zemí původu, žádost ministerstvo zamítne jako zjevně nedůvodnou,“ stojí v důvodové zprávě vyhlášky.

Ve vyhlášce se ocitly ještě další čtyři balkánské země, které jsou kandidáty na vstup do EU – Černá Hora, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie. S výjimkou Černé Hory jde o země, jejichž občané mohou do EU cestovat bez víz, podotýkají Lidové noviny.

Přestože již norma prošla připomínkovým řízením, vnitro ještě vyčkává. Chce ji spojit s novelou cizineckého zákona, která jde příští týden ve sněmovně do druhého čtení. "Předpokládáme, že vyhláška bude účinná na přelomu roku,“ upřesnila pro LN Hana Malá z tiskového odboru MV.

Novou vyhláškou Česko odstraňuje manko, které má vůči EU. Hned dvě evropské směrnice z roku 2013 totiž vyžadují, aby byly seznamy bezpečných zemí stanoveny ve vnitrostátních předpisech, což české úřady dosud obcházely. Chystaná česká úprava je přitom přísnější než legislativa, kterou se řídí sousední Německo. Berlín na svou soupisku bezpečných zemí dosud Albánii, Kosovo ani Černou Horu na rozdíl od dalších zemí Balkánu nezařadil.