Brexit: Bank of England vyhodnocuje možné dopady vystoupení z EU

Britská centrální banka posuzuje dopady potenciálního vystoupení z Evropské unie, vyplývá z omylem zveřejněného interního emailu, zaslaného deníku The Guardian. Chystá se Británie skutečně opustit EU?

Hodnocení rizik

Potenciální možností odluky od EU se banka začala zabývat po nečekaném volebním úspěchu britských konzervativců. Premiér David Cameron plánuje veřejné hlasování o setrvání v Evropské unii, a to nejpozději do konce roku 2017, jak slíbil před nedávnými volbami. Reformě EU se věnoval i na nedávném jednání se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Bank of England ( BOE ) tedy poměrně logicky začala připravovat studie o možných dopadech takového scénáře, spolu s vyhodnocováním rizik. Projekt s názvem „Bookend“ unikl na veřejnost přes snahu o utajení nouzových scénářů a jeho existenci pod tlakem potvrdil guvernér BOE Mark Carney.

V situaci, kdy probíhají vyjednávání o setrvání v Unii, by nemělo být překvapením, že s ohledem na zodpovědnost za vyhodnocování rizik podniká za současné situace jisté kroky, uvedl mluvčí banky. Důvodem pro utajování je snaha vyhnout se vtažení banky do nadcházejících politických debat spolu s obavou z poškození postavení Británie jako finančního a obchodního centra.

A tyto obavy, zdá se, nejsou plané. Jak uvedla ve vysílání ČT24 ekonomka Michaela Ševčíková z VŠE, případný britský odchod z Evropské unie by mohl ohrozit londýnské City, protože se ztrátou přístupu na jednotný unijní trh by se zřejmě řada zdejších společností a bank přesunula do finančních center kontinentální Evropy – Paříže a Frankfurtu nad Mohanem.

2017 – konec Unie, jak jí známe?

Že plebiscit o setrvání v EU nebyl jen předvolební rétorikou, potvrdil David Cameron ve svém povolebním projevu. Sám premiér se vyjádřil, že „lidé v Británii nejsou s nynějším stavem spokojeni a věří, že Evropa potřebuje změnu“, s čímž souvisí i plánované referendum o britském členství v unii. Otázkou tedy je, zda a jak se podaří nalézt kompromisy v přenesení některých pravomocí zpět do Londýna, jak Britové požadují a jak silné se nakonec ukáže euroskeptické křídlo konzervativců.

Nicméně i přes výrazné vítězství konzervativců není v tuto chvíli nic jasné. Dá se předpokládat poměrně silný odpor britského průmyslu a obchodu proti odchodu z Unie, protože právě je by nejvíce zasáhla ztráta přístupu na jednotný unijní trh. Dodejme, že členské státy sedmadvacítky tvoří zhruba polovinu zahraničního obchodu Velké Británie.

Petr Nutil