Den D: ECB má představit další expanzivní program

Makroekonomické události 22. leden

13.45 SEČ - Eurozóna - Klíčová úr. sazba ECB pro hlavní refinanční operace:
Očekávání: 0,05%
Předchozí: 0,05%
14.30 SEČ - Eurozóna - Prohlášení ECB a tisková konference prezidenta ECB Draghiho k rozhodnutí:
ECB pokračuje souborem opatření navyšování monetární expanze s cílem oslabení eura a podpory ekonomiky a inflace.
ECB je v situaci noční můry všech centrálních bankéřů: ECB má ze smlouvy o Evropské Unii za primární cíl udržovat cenovou stabilitu, kterou si ECB vytkla střednědobou výší inflace mírně pod 2%. Anuální inflace se ale ve skutečnosti propadla dokonce pod nulovou hranici do deflace (tedy růst cen se změnil v pokles), byť se hodně projevil externí šok propadu cen ropy, který ECB nemá v moci. Očištěné inflační jádro, tedy inflace bez cen potravin a energií je také nízká. Slabost inflace je plošná prakticky všude v Evropě. Inflační očekávání a tím i celá makroekonomická soustava a rovnováha jsou destabilizovány, roste nejistota a slábne ek. aktivita.
Centrální banka nemá situaci pod kontrolou a hekticky, nárazově a nepředvídatelně (trhy nedokáží správně predikovat nejen signalizaci, ale ani samotnou změnu úr. sazeb a agregátů monetární politiky) snižováním úr. sazeb, zvyšování nabídky a zlevňováním peněz řeší situaci ex-post. Tím ztrácí kredit a zvyšuje nejistotu v ekonomice, což dále destabilizuje ekonomiku.
Banka ke zvýšení inflace k svému závazku potřebuje těžko realizovatelné významnější zrychlení růstu HDP. K dosažení těchto cílů by potřebovala ještě citelně slabší euro. Nástroj ne tolik účinný jako výkonná ekonomika, ale rozhodně rychleji a snáze dosažitelný. Aby slabé euro výrazněji pozvedlo inflaci, je potřeba jeho ještě mnohem citelnější oslabení. Tonoucí se stébla chytá a ECB nutně potřebuje jakoukoliv pomoc a nástroj v boji s nízkou inflací. Spokojenost ECB s oslabováním eura potvrdil i Draghi koncem září, kdy řekl, že slabé euro může kompenzovat slabost ek. aktivity vyvolanou geopolitickým napětím.
Prostředkem k dosažení slabého eura, posílení ek. růstu a inflace má být další expanze monetární politiky, tedy posilování peněžní nabídky a cílený tlak na pokles tržních úrokových sazeb. Toto potvrdilo i nedávné vystoupení Draghiho, které ještě zesílilo očekávání tendence monetární expanze. Draghi zdůraznil nebezpečí, že příliš dlouhé období nízké inflace se usazuje v inflačních očekáváních a že pevná fixace inflačních očekávání je rozhodující za jakékoliv situace. Uděláme co musíme udělat, abychom co nejrychleji zvýšili inflaci a inflační očekávání dle našeho mandátu cenové stability. Pokud současná trajektorie naší politiky není dostatečně efektivní, aby toho dosáhla nebo se naplní další rizika inflačního výhledu, posílíme tlak a rozšíříme kanály naší intervence včetně adekvátních změn velikosti, rychlosti a kompozice naších nákupů".
To vše pravděpodobně znamená tendenci dalšího uvolňování monetární politiky a oslabování eura/dlouhodobě slabé euro. Naše očekávání pro 2015 a 2016: 1,00-1,1. Předpokládaný vývoj je spojen také s volatilitou akciových trhů a nákupy dluhopisů. Trhy přemýšlí a budou velmi absorbovat signály očekávání plynoucí z komentářů ECB, jak a kdy banka zoufale bude navyšovat monetární expanzi.