Znáte rozdíl mezi debetní a kreditní kartou? Vaší peněžence může ZACHRÁNIT TISÍCE KORUN

Základní rozdíl mezi oběma kartičkami spočívá v tom, že zatímco s debetní kartou čerpáte peníze z vlastního účtu (na který vám například chodí výplata), při placení kartou kreditní používáte peníze banky – berete si půjčku.

Zdroj: ČSOB

Kdo ví, jak používat svoji kartu, za běžné půjčky bankám neplatí

Placení kreditní kartou je tedy vždy půjčka od banky. Pod tou si ovšem nemusíte hned představovat „symbol zla“. Úvěry poskytnuté kreditní kartou mají totiž vždy nastavené nějaké bezúročné období (zhruba 40 až 50 dní), do kterého vám banka poskytuje možnost splatit svůj závazek bez nutnosti platit za něj úroky. Banka si tedy začne účtovat poplatky až v případě, že svůj dluh nestihnete zaplatit do předem stanoveného data.

Své dluhy vzniklé používáním kreditní karty v současné době neplatí včas zhruba čtvrtina jejich vlastníků. V jejich případě si tedy finanční domy začnou účtovat úroky, které se pohybují kolem dvou procent dlužné částky měsíčně. Při převedení na roční úrokovou sazbu tak můžete na úrocích zaplatit více než 25 procent za platby provedené v obchodech, v případě výběrů z bankomatů ještě o několik procentních bodů více. Záleží samozřejmě na konkrétní bance.

Proti tomu u používání debetních karet se o žádné půjčování peněz jednat nemusí. Celý systém funguje tak, že vám do banky na osobní účet chodí například výplata nebo důchod. Pomocí debetní karty si následně tyto peníze vyberete prostřednictvím bankomatu a banka vám je strhne z účtu. Jistá svízel přichází až v okamžiku, kdy přečerpáte svůj účet, jdete takzvaně do mínusu, „zaříznete“ kontokorent.

V takové situaci vám banka začne bez jakékoliv bezúročně lhůty okamžitě účtovat penále za to, že vám půjčila. Úrokové sazby se u kontokorentu pohybují kolem 15 až 20 procent ročně. Zároveň je nutné se alespoň jednou za půl roku nebo za rok (záleží na bance) dostat alespoň na nulu (splatit všechny dluhy). V opačném případě vám banka naúčtuje další přirážku. Kontokorent tedy může být šikovným nástrojem v případě nečekaných výdajů, s jeho splácením však není radno otálet.

Jak jsou na tom Češi v používání platebních karet v porovnání se zahraničím?

Z hlediska využívání platebních karet se Češi proti zbytku vyspělého světa poněkud vymykají. Zatímco na západě byly karty představeny jako produkt k poskytnutí půjčky, v Česku se platební karty představily coby prostředek k vybírání peněz z bankomatů.

Například v USA se tak datuje vznik kreditních karet již do období 60. let minulého století, zatímco začátek používání karet debetních až na rok 1974. Proti tomu Česká republika šla cestou zcela opačnou. Na trhu se nejprve objevily karty debetní (ještě za minulého režimu) a až po nich následovaly karty kreditní.

Jak vypadá srovnání žen a mužů z hlediska kreditních karet?

Zdroj: ČSOB

Kolik je v Česku platebních karet a na co je používáme nejčastěji?

Banky v České republice doposud vydaly zhruba 10 milionů platebních karet. Z toho necelých 80 procent představuje karty debetní, zbytek karty kreditní. Ze statistik je však zřejmé, že oblíbenost novějších kreditních karet stále vzrůstá. Zatímco ještě v roce 2007 proběhlo v ČR prostřednictvím platebních karet 25,36 milionu transakcí, o pět let později to již bylo dvakrát tolik. Přesně 50,76 milionu plateb.

Nejčastěji přitom kreditní kartu používáme v supermarketech při nákupu potravin (57 procent), následuje placení za pohonné hmoty na benzinkách)17 procent a pomyslnou bronzovou příčku s šesti procentním podílem zaujímají platby za léky. Dále se umístily platy v restauracích a nákupy oblečení.