Evropské akcie uprostřed týdne ztrácely (2.5.2012)

LONDÝN (MEDIAFAX) - Nejdůležitější evropské akciové trhy ve středeční seanci oslabily. Hlavním důvodem jsou podle agentury Reuters špatná makrodata z eurozóny i ze Spojených států amerických, která opět rozpoutala obavy z dalšího vývoje dluhové krize a o hospodářský růst.

Panevropský index FTSEurofirst 300 předních akcií ve středu oslabil o 0,51 procenta a dostal se na hodnotu 1042,72 bodu.

Britský FTSE 100 uzavřel středeční seanci poklesem o 0,93 procenta na hodnotě 5758,11 bodu. Německý DAX ztratil 0,75 procenta a dostal se na hodnotu 6710,77 bodu. Francouzský index CAC 40 získal 0,42 procenta a uzavřel na úrovni 3226,33 bodu. Dále například španělský IBEX 35 se propadl o 2,55 procenta na 6831,90 bodu, což je nejnižší úroveň za poslední tři roky. Český akciový index PX oslabil o 0,58 procenta a uzavřel seanci na úrovni 933,30 bodu.

"Evropské akcie své ranní zisky vrátily. Finančním trhům dnes udávala směr makrodata, která z obou stran Atlantiku přinesla špatné zprávy. Dopolední indexy nákupních manažerů z eurozóny negativně překvapily stejně jako následně zpráva ADP o zaměstnanosti v soukromém sektoru americké ekonomiky," uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Výrobní sektor eurozóny se v dubnu propadl hlouběji pod hranici, která odděluje pokles jeho aktivity od růstu. Výrobní index nákupních manažerů (PMI) v eurozóně klesl na 45,9 bodu z březnových 47,7 bodu v březnu a klesl na nejnižší úroveň od června roku 2009. Hodnota indexu se drží už devátý měsíc pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst aktivity daného sektoru od jejího poklesu. To signalizuje, že krize, která začala v tzv. okrajových státech eurozóny, se už přelévá do jejího jádra. Firmy v eurozóně v dubnu zrychlily tempo propouštění zaměstnanců a zrušili nejvíce pracovních míst za více než dva roky. Objednávky na nové produkty z eurozóny v dubnu navíc opět klesly, a to už jedenáctý měsíc v řadě, což naznačuje, že situace ve výrobním odvětví se dále zhorší.

Svědčí o tom také pokles výroby v největší evropské ekonomice - v Německu. Právě jeho průmysl byl při předchozí krizi motorem ožívání nejen hospodářství této země, ale i celé eurozóny. PMI německého výrobního sektoru se v dubnu snížil druhý měsíc po sobě, a to na 46,2 bodu z březnových 48,4 bodu. Jde tak o nejstrmější pokles za zhruba tři roky.

Ani situace ve Francii, které je druhou největší ekonomikou měnové unie a spolu s Německem tvoří její jádro, není příliš optimistická. PMI jejího výrobního sektoru se sice v dubnu mírně zvýšilo na 46,9 bodu z březnových 46,7 bodu, ale pohybuje se hluboko pod hranicí 50 bodů. Výroba v průmyslu klesla nejvýrazněji v Řecku, kde se index snížil na 40,7 bodu z březnové úrovně 41,3 bodu. Ve Španělsku, které zápasí s rozsáhlými úspornými opatřeními, nezaměstnaností a recesí, aktivita výrobního sektoru klesla už 12. měsíc a v Itálii, kde index aktivity klesl na 43,8 z březnových 47,9 bodu, devátý měsíc po sobě.

K tomu se přidal slabý nárůst nových míst v USA. V soukromém sektoru ve Spojených státech amerických totiž podle agentury ADP přibylo po sezonním očištění v dubnu 119 tisíc pracovních míst, zatímco analytici očekávali přírůstek až 170 tisíc míst.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz