Západoevropané sice korzují po internetových bulvárech, ale většinou si jen prohlížejí výkladní skříně obchodů

Z výzkumu The Wall Street Journal Europe - GfK Worldwide vyplývá, že Němci vedou v on-line nakupování, obecně však on-line obchod v Evropě nenaplňuje očekávání

Frankfurt, 25. června 2001 - V oblasti on-line nákupů zaujímají Němci ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi čelní místo - 60 procent všech uživatelů internetu použilo v posledních šesti měsících web ke svým nákupům. V západoevropském průměru je to však jen 38 procent všech uživatelů internetu, kteří za posledního půl roku uskutečnili on-line nákup, ačkoliv téměř polovina všech Západoevropanů má přístup k internetu. Tyto skutečnosti vyplynuly ze studie provedené GfK Ad Hoc Research Worldwide na vzorku 12 560 respondentů v Evropě. Studie byla otištěna v technologickém časopise „Convergence“, vydávaném The Wall Street Journal Europe.

Západoevropané sice korzují po internetových bulvárech, ale většinou si jen prohlížejí výkladní skříně obchodů. Pokud už vůbec někdo použije internet ke svému nákupu, pak vždy jen za relativně nízkou částku. Jen jeden ze tří on-line nákupů činil ve sledovaném období více než 200 eur. Srovnáme-li to s USA, činí hodnota jednoho nákupu podle výzkumu Forrester Research v průměru 273 dolarů (320 eur) měsíčně.

Odhadem činí podíl internetu na celkovém maloobchodním obratu v Západní Evropě méně než jedno procento. Naproti tomu v USA jsou to asi tři procenta. Ovšem výzkum The Wall Street Journal Europe a GfK Ad Hoc Research Worldwide ukazuje, že on-line maloobchod i nadále vykazuje růst. Stále více Evropanů využívá ke svým nákupům on-line obchod a vyzná se ve světě webu. Nejvíce se rozvíjejí trhy e-komerce v Německu a ve Velké Británii. Nejhustší síť ze všech evropských regionů mají zase skandinávské země. Ovšem jak výzkum ukazuje, Švédové jen neradi svěřují webu data svých kreditních karet. Taktéž Němci jen s velkými rozpaky uvádějí své osobní údaje. Naopak britští spotřebitelé si s touto otázkou při svých on-line nákupech nedělají žádné velké starosti.

Němci si vyřizují své bankovní záležitosti, Britové rezervují letenky

V Německu, kde elektronické služby ve finančnictví existují již delší dobu, jeví zákazníci největší zájem vyřizovat si své bankovní obchody přes internet. Třicet sedm procent všech německých zákazníků e-komerce využilo v posledním půl roce služeb on-line bankingu. V západoevropském průměru to bylo pouhých 17 procent zákazníků, kteří prováděli své bankovní operace po internetu. Britové nejraději rezervují své lety a hotely po internetu, o čemž svědčí popularita webových stránek jako lastminute.com nebo levných nabídek na adrese easyjet.com.

Atraktivita nakupování po internetu pro britské spotřebitele tkví v pohodlí. Němcům se zase líbí, že si mohou nakupovat jak dlouho chtějí nezávisle na otvírací době. A Italové jednoduše proto, že je to baví.

Pro Francouze je surfování po internetu moc drahé

Naproti tomu Francouzům kazí požitek ze surfování náklady na internet. Jen 35 procent obyvatelstva má přístup k síti, což je nejméně z celé Západní Evropy. Nejvíce se připojují Dánové - 75 procent, Němci zaujímají 46 procenty šesté místo, přičemž většina uživatelů (29 procent) se k internetu připojuje doma.

Ačkoliv náklady na internet v některých zemích stále ještě hrají velkou roli, jsou to především problémy s ochranou dat při používání kreditních karet a dodávce zboží, které tlumí nadšení z nakupování po internetu. Jak vyplynulo ze studie The Wall Street Journal Europe a GfK Ad Hoc Research Worldwide, téměř dvě třetiny dotázaných v Německu a ve Španělsku zásadně nesouhlasí s tím, aby se on-line obchodníci vyptávali na jejich individuální záliby a negativní postoje. Jihoevropané neradi nakupují u obchodníků, které znají pouze přes síť.

Rich Hudson, vedoucí redaktor The Wall Street Journal Europe k této otázce zastává tento názor: „Na konci 90. let byly považovány náklady na pořízení počítače a připojení k internetu za největší překážku pro e-komerci v Evropě. A přece tento výzkum ukazuje, že otázka nákladů se mezitím ocitla vně okruhu daleko komplexnějších problémů jako je ochrana dat a bezpečnost kreditních karet. Naše výsledky podporují narůstající konsensus mezi ekonomickými analytiky, že minimálně v Evropě internet nevytlačí klasické nákupní možnosti.“

V USA je naopak surfování po internetu laciné, kreditní karty se už dlouho používají pro nakupování prostřednictvím telefonu a mnoho spotřebitelů nemá nic proti tomu, aby za pár dolarů rabatu poskytli své osobní informace. Adekvátně k tomu vyznívají pozitivně i prognózy nákupních zvyklostí on-line kupujících. Podle odhadu Forrester Research bude ve world wide webu do roku 2005 dosaženo 11 procent celkového maloobchodního obratu. Ve srovnání s tím se v Evropě počítá s pouhými 6,6 procenta.

Mark Hofmans, jednatel GfK Ad hoc Research Worldwide, podotýká: „Výsledky našeho šetření podávají výklad k nákupnímu chování evropských on-line spotřebitelů. Takové faktory jako cena, pochybnosti o bezpečnosti a nedostatečná obeznámenost s internetem přispívají k tomu, že spotřebitelé nechtějí vyměnit své kamenné obchody ve městě za jejich virtuální protipól ve webu. Ale ačkoliv je před námi ještě dlouhá cesta k dosažení podobného stupně nasycenosti jako v USA, vykazuje on-line maloobchod v Evropě pořád ještě přiměřený růst. Stále více lidí se připojuje k síti a seznamuje se s webem.“

METODIKA

Od března do poloviny dubna roku 2001 bylo dotázáno celkem 12 560 spotřebitelů ve 14 zemích. V západní Evropě bylo dotázáno 9 560 osob, a to v Belgii, Dánsku, Německu, Finsku, Francii, Velké Británii, Itálii, Nizozemsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku. Ve střední Evropě bylo dotázáno 3 000 lidí v Česku, Maďarsku a Polsku. V každé zemi byl vybrán reprezentativní vzorek mezi obyvatelstvem ve věku mezi 14 a 69 lety. Dále byly v šesti zemích počty respondentů rozšířeny o data mnohem většího vzorku (175 000 osob), pocházející ze souboru GfK Online Monitor. S 95procentní pravděpodobností je možno vycházet z průměrné odchylky 3 % v každé zemi. U západní Evropy a střední Evropy byly podíly každé země váženy podle počtu obyvatelstva příslušné země. Např. podíl Německa byl osmkrát větší než podíl Belgie, poněvadž Německo má 80 milionů obyvatel a Belgie jen 10 milionů. V Belgii, Dánsku, Itálii a Nizozemsku se interview uskutečnila po telefonu, ve všech ostatních zemích osobně.