SOUHRN: Špičky Evropské unie se dohodly na mechanismu pomoci Řecku

BRUSEL (MEDIAFAX) - Představitelé eurozóny se ve čtvrtek dohodli na ustavení mechanismu, jak pomoci Řecku. Informovala o tom agentura Reuters a Bloomberg, televizní stanice CNBC a deník The Guardian.

Problémy Řecka pramení z vysokého rozpočtového deficitu (loni 12,7 procenta) a výrazného zadlužení. Vzhledem k nezdravým veřejným financím má Řecko ztížený přístup na dluhopisový trh, kde za likviditu musí platit nadstandardní úrokové sazby, což je problémem ve chvíli, kde během příštích dvou měsíců musí refinancovat své dluhopisy v objemu 20 miliard dolarů.

Řecko tak během posledních několika měsíců žádalo o politickou podporu s tím, že však oficiálně nepožádalo o finanční podporu. Politická podpora by v ideálním případě vedla k tomu, že by Řecko na trhu mohlo prodávat své dluhopisy se standardním úrokem, nicméně k tomu zatím nedošlo. Evropská unie a zejména eurozóna tak hledala mechanismus pomoci Řecku, aby se stabilizovala jednotná evropská měna.

Proti finanční pomoci Řecku nejdříve vystupovala nejsilnější ekonomika eurozóny Německo. Po intervencích předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa a představitelů dalších silných ekonomik EU však německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v předvečer zahájení summitu EU ustoupila.

V průběhu čtvrtečního odpoledne byla oznámena zpráva, že se Německo a Francie shodly na mechanismu pomoci Řecku. Tento mechanismus byl diskutován již týdny před summitem a nejčastěji skloňovanými možnostmi bylo poskytnutí bilaterální půjčky či garance za půjčky. Další možností bylo zapojení Mezinárodního měnového fondu, což však většina zemí eurozóny odmítala.

Podle dohodnutého konsenzu mezi Německem a Francií by měl být ustaven obecný mechanismus, podle kterého by se postupovalo v případě, že by Řecko mělo problémový přístup k likviditě.

Tento mechanismus je založen na předpokladu, že dané zemi většinově ze dvou třetin a koordinovaně pomůžou další země eurozóny prostřednictvím bilaterálních půjček za standardní úrokovou sazbu. Menšinový zbytek finanční pomoci by pak měl poskytnout Mezinárodní měnový fond, který by měl rovněž poskytnout dané zemi i odbornou pomoc.

Na mechanismu pomoci se během čtvrteční zahajovací večeře neformálně shodly všechny státy eurozóny. Balíček bilaterálních půjček by měl mít podle neformálních informací objem 23 miliard eur. "Máme dohodu a vyslali jsme signál, který jsme vyslat měli. Je to ukázka solidarity," uvedl portugalský premiér José Sócrates.

Zatím není jasné, zda by postižené zemi měly finančně pomoci jen země eurozóny, nebo i země širší evropské sedmadvacítky. Český premiér Jan Fischer ve čtvrtek dopoledne uvedl, že nyní je zcela předčasné předjímat, jakým způsobem by se případná pomoc Řecku dotkla jednotlivých zemí EU. Slovenský premiér Robert Fico zase avizoval, že Slovensko by bylo ochotno se na části finanční pomoci pro Řecko podílet.

Angela Merkelová ve čtvrtek Sarkozyho přesvědčila, aby do mechanismu pomoci byl zahrnut Mezinárodní měnový fond. To nahrává spekulacím, že Německo upřednostňuje zásah MMF vůči jednotlivé zemi eurozóny, což by sice oslabilo jednotnou evropskou měnu, nicméně na druhé straně by slabší euro pomohlo německým exportérům. A právě ekonomická stabilita země, která je na vývozu založena, je silným argumentem, zvláště před volbami.

Proti zapojení Mezinárodního měnového fondu ostře vystoupil prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, jehož hlavním úkolem je právě ochrana stability eura. Proti je podle kuloárních informací i francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Jean-Claude Trichet pak během čtvrtka oznámil, že Evropská centrální banka bude přijímat dluhopisy zemí s horším ratingem jako zástavu k půjčkám i v příštím roce. Trichet uvedl, že Evropská centrální banka bude přijímat dluhopisy zemí i s ratingem na úrovni "BBB-" jako kolaterál k poskytnutí finančních prostředků. Uklidnil tak finanční trhy znepokojené řeckou situací. Právě Řecku by totiž napřesrok hrozilo v případě snížení ratingu odříznutí od půjček ECB.

"Tato opatření však nebyla přijata kvůli jedné konkrétní zemi," upozornil ve čtvrtek večer člen Měnové rady Evropské centrální banky Jose Gonzalez-Paramo.

Kromě Řecka by mohlo mít s omezením přístupu k likviditě Evropské centrální banky problém například i Portugalsko, Itálie či Španělsko tedy země, které společně s Řeckem patří do tzv. skupiny PIGS.

Vojtech Kristen, kristen@mediafax.cz