FOCUS: Berlínská zeď padla za troubení a dýmu trabantů

PRAHA (MEDIAFAX) - Na tisíc kostek domina se v pondělí skácí podél linie, kde stála Berlínská zeď. Připomenou pád nejviditelnějšího symbolu studené války a rozdělení Evropy, od kterého v pondělí uplyne 20 let.

Berlínskou zeď postavil východoněmecký režim za spolupráce Sovětského svazu. Stavba měla zabránit odchodům Němců z východní do západní části města.

To jsou základní fakta o zdi a událostech, které ji provázely:

• Během prvních sedmi měsíců roku 1961 odchází do západní části Berlína z východní části města, kontrolované Sověty, 200 000 lidí. Situace se pro východoněmecký režim a Kreml stává neudržitelnou.

• Předzvěstí zdi je akce sovětské armády 13. srpna 1961. Krátce po půlnoci zastavují Sověti vlak jedoucí do západního Berlína. Pasažérům oznamují, že musí dojít pěšky. Ulice u západního Berlína v té době obsazují sovětské jednotky. Je přerušeno telefonní spojení. Sovětští vojáci mezi východní a západní částí natahují ostnatý drát. Angažovaní němečtí svazáci lezou po střechách domů a shazují televizní antény obrácené na západ.

• Během příštích měsíců vyrůstá za ostnatým drátem zeď z betonových kvádrů a panelů, 2,5 až 3,5 metru vysoká, s oblým horním profilem, aby nebylo možné zachytit se okraje. Z východoněmecké strany jsou zdi natřeny bílou barvou, aby siluety utíkajících lidí byly pro pohraničníky-střelce ostřejší.

• Zeď je dokončena v roce 1963. Měří 160 kilometrů a hlídá ji 30 000 vojáků. Strážci se psi mají rozkaz střílet na uprchlíky. Chodí po dvojicích a hlídají i sebe navzájem

• Němci z východu utíkají do západní části mnoha způsoby. Někteří zpočátku házejí přes zeď lano a prostě jen čekají, že je někdo na druhé straně podrží. Mnoho Němců prchá pod zemí, bludištěm odpadních kanálů či pomocí některého z mnoha tunelů. Během dvou let stavby zdi se podaří 16 500 útěků, později jsou zdařilé útěky méně časté. Nejméně sedm desítek lidí je při pokusu o útěk zastřeleno, čtyři lidé jsou za něj odsouzeni k smrti, 20 na doživotí.

• Západoněmecká velvyslanectví v Praze a v Budapešti v září 1989 zaplavují žadatelé o azyl z východního Německa. Vedení NDR se pokouší zastavit příliv emigrantů a 4. října uzavírá hranice. Odpovědí jsou demonstrace v saském Lipsku. Pod tlakem protestů východoněmečtí komunisté hranice znovu otevírají. Třetího listopadu otevírá Československo pro východní Němce hranice na Západ.

• Devátého listopadu 1989 vystupuje v televizi člen východoněmeckého politbyra, jeho mluvčí Günter Schabowski. Mluví o usnesení ministerské rady (vlády), podle níž cesty do zahraničí, a to i na Západ, byly opět povoleny. Na otázku, od kdy usnesení rady začíná platit, odpovídá Schabowski: "Podle mého názoru ihned." (Později vychází najevo, že to popletl, protože usnesení ještě vůbec nebylo schváleno.)

• Lidé z východního Berlína se nato spontánně vydávají k hraničním přechodům ve zdi. Do cesty se jim staví pohraničníci. Brzy však ustoupí a kolem půlnoci proudí desítky tisíc Berlíňanů - pěšky i v trabantech - z východu do západní části města. Zeď padla.

• Události ve střední Evropě nabírají na rychlosti. Komunistické režimy padají jako kostky domina.

Pavel Jégl, jegl@mediafax.cz