Paroubek a Bém, bývalí spolupracovníci se zase sešli

Paroubek a Bém, bývalí spolupracovníci se sešli na obrazovce ČT1 (24), aby divákům OVM sehráli divadlo na téma nesmiřitelní. Bém se do role vžil natolik, že dokonce odmítl neformální nabídku na veřejné tykání. Václav Moravec své záludné otázky a poťouchlé poznámky rozděloval celkem spravedlivě, ale moc tím nedosáhl, oba aktéři je zpracovávali v pohodě a bez uzardění. Jiří Paroubek by klidně vzal prestižní křeslo šéfa Sněmovny, ale vůbec po něm neprahne, vládu v době českého šetření šetřit nebude, nicméně určitě se bude chovat státotvorně. Kooperaci s ODS v krajích nepřijímá s potěšením, leč ad hoc ji chápe.

Pavel Bém by sice Mirka Topolánka rád vyměnil na trůnu občanských demokratů, jeho vládě ovšem neupírá výborné výsledky. Neúnavně pěje antikomunistické songy a kritizuje ČSSD za spolupráci s nimi, společné vládnutí ODS a komunistů v řadě míst na komunální úrovní však více méně přehlíží. Jeho argumentace je věcně odůvodněná, přesto v mnoha konkrétních případech nepřesvědčuje.

Objektivně vzato, Bémova pozice je aktuálně nezáviděníhodná, vzal na sebe úděl Grosse, hrozí mu však smutnější osud, protože ho nevyzvala strana a volební kongresový úspěch se zdá být nesmírně vzdálený. Pravda, je považován za příslušníka "hradního křídla," ale je otázkou zda hradní pán není právě tím, kdo ODS pomáhá rozkládat. Některými svými kroky ji totiž staví před těžko řešitelné problémy a ztěžuje tak situaci zbytku věrných. Je jasné, že pokud Topolánkův " venkovský" spolek zůstane u vesla, tak po volbách bude ODS podstatně méně významnou stranou a zavaří i Pražákům, dosud hlavní baště ODS. Prezident tohle jistě vnímá, ale stejně tak mu určitě neušla postupná ztráta vlivu uvnitř ODS.

Topolánek ovládl stranu vyšachováním Pražáků z vlády a dalšími kroky vedoucími k oslabení hlavního města, ale může tím přispět k iniciaci nového Sarajeva, tentokrát s opačným znaménkem. Pokud k němu dojde, bude samotná ODS oslabena, na druhé straně však nově vzniklá strana může mít po nějaký čas významnou podporu veřejnosti, vzpomeňme na začátky Unie svobody. Proto pro podobné řešení by bylo nutné správně načasovat okamžik zlomu (Paroubek navrhuje předčasné volby na polovinu příštího roku). Tato fabulace má ovšem jeden nezanedbatelný háček, a tím je samotná značka ODS. Jestliže by totiž zůstala v rukou "protipražské koalice," které pan prezident nepřeje a sám by přitom zůstal jejím čestným předsedou a otcem zakladatelem, tak by to značně pošramotilo pevnost jeho pozice na politické scéně.

Neoddiskutovatelným faktem zůstává, že Paroubek se nemusí o nic snažit, může dokonce udělat co chce či nic a Topolánek i Bém, ať vymyslí cokoli, mu aktuálně spíše prospějí. Po odchodu dvou zelených poslankyň získal šéf socialistů další výhodu - s Bémem se dokonce shodli na tom, že koalice i s přeběhlíky momentálně ztratila převahu.

Další komentáře a zajímavosti, třeba recepty v rubrice Papání, zde