SERIÁL: Vladimír Komárek (výstava)

Srpen je pro významného českého malíře Vladimíra Komárka měsícem dvou výročí. 10. srpna by se dožil 80 let, zemřel 24. srpna 2002.

V Semilech byla v pátek v Pojizerské galerii vernisáží zahájena výstava obrazů tohoto významného českého malíře. Výstava trvá do 7. září, je přístupná denně 9 do 17 hodin (v září kromě pondělí). Vidět je zde možné také bustu malíře Vladimíra Komárka, která je dílem Komárkova celoživotního přítele, akademického sochaře Miroslava Pangráce.

Vladimír Komárek (10. 8. 1928 - 24. 8. 2002) - český malíř, grafik a ilustrátor. Výtvarná studia začal V. Komárek na odborné sklářské škole v Železném Brodě, v roce 1946 byl přijat na Akademii výtvarných umění, odkud za dva roky přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kterou dokončil v roce 1954 v ateliéru Karla Štipla. V letech 1965-71 byl členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Poprvé samostatně vystavoval v roce 1958 v České Lípě, roku 1981 získal cenu za nejkrásnější knihu roku. Svou tvorbou Komárek navázal na tradici imaginativního malířství, především J. Zrzavého. Od expresivity přešel k výraznému lyrismu a omezené realitě. Jemná barevnost bez ostrých přechodů a pouze náznak tvaru dávají jeho obrazům neskutečnou atmosféru (Dívka s fotografiemi, 1984; Loučení, 1987). Komárek se zabývá rovněž ilustrací (kresbami doprovodil například Seifertův Deštník z Piccadilly, 1979; Holanův Strom kůru shazuje, 1981; Máchův Máj, 1982) a volnou grafikou (Zátiší se zrcadlem, 1987). Patřil mezi naše nejvýznamnější tvůrce drobné grafiky a ex libris.
(převzato: internet)

Charakteristické pro jeho obrazy jsou postavy často pouze s očima, obrazy duše. Kromě charakteristické barevnosti najdeme na jeho obrazech často motiv zátiší, krajiny a postavy jak v interiéru, tak v krajině. Dalšími opakujícími se motivy jsou žebřík, křídla, ptáci, modelaci krajiny zvýrazňuje vertikálními brázdami.

Přestože se Vladimír Komárek nikdy nepovažoval za profesionálního malíře (tvořil při zaměstnání a "na volnou nohu" odešel poměrně pozdě), rozsah především jeho grafického díla je velký. V grafice zobrazoval zátiší s předměty každodenního života - židle, brýle, kniha, sklenice, šaty pověšené na skříni. V grafice se věnoval především technice suché jehly a dřevorytu.

Vladimír Komárek ve svém životopise vyjádřil svou vděčnost profesorce Naděždě Melnikovové-Papouškové, která prosazovala jeho výstavu a členství v Hollaru. Kolem této znalkyně českého výtvarného umění se shromáždila skupina oficiálně příliš nepodporovaných umělců, malířka a grafička Alena Antonová, keramik Jaroslav Podmol, keramička Marta Taberyová a jistě i další.

Citát z vlastního životopisu: "Když staří členové (...Hollaru...) viděli mé suché jehly, prohlásili, že takové prase, co tiskne grafiku na kladívkové čtvrtky, nemůže být členem spolku Hollar. Malíř Ota Janeček na to prohlásil, že právě jedno takový čuně by tam mělo být a byl jsem přijat."

Podle životopisu poprvé samostatně vystavoval v České Lípě, nicméně sám Vladimír Komárek vzpomínal, že jeho úplně první výstavu, poněkud neoficiálně, uspořádal jeho přítel RNDr. Karel Samšiňák, v Parazitologickém ústavu v Praze. Karel Samšiňák také vystavoval (např. v roce 1978) grafiku a ex libris Vladimíra Komárka ve vlastní soukromé výstavní síni Šolcova statku, kde Vladimír Komárek byl častým hostem a členem "Spolku zdělanců".

Pokud bychom měli nahlédnout současnější hodnocení jeho díla, pak jako doporučení může sloužit, že Milan Knížák prý označil oblibu díla Vladimíra Komárka jako pokleslost vkusu a s despektem se o Vladimíru Komárkovi vyjádřil jako o "regionálním umělci". Přesto, Národní galerie má ve svých sbírkách 10 Komárkových obrazů.

Citát z vlastního životopisu: "Jsem zastoupen ve sklepech většiny galerií v Čechách. Vystavoval jsem ve všech státech Evropy."

Velmi hledané a ceněné jsou rané malby zhruba do roku 1970. Sám Vladimír Komárek říkal, že už nic nemá, že všechno zkoupily galerie. Dnes se raná díla vyskytnou ke koupi jen velmi výjimečně. Nejčastěji se v současné době objevují obrazy z 80. let. Pokud bychom se na dílo Vladimíra Komárka podívali ošklivou a jednoduchou optikou ceny, v článku z roku 2003 je zmínka, že se jeho oleje prodávají za deset, dvacet tisíc, dnes jsme našli prodeje v aukčních síních v rozmezí čtyřicet, padesát, až 70000 korun.

Drobnější grafické listy se dnes dají pořídit kolem 500 korun (užitá grafika - ex libris a PF, do 500 korun), rozměrnější pak v řádu tisíců. Dnes patří Vladimír Komárek k ceněným, vyhledávaným a kupovaným autorům.

Markéta Höfferová
Ivan Kozel

Díla jsou reprodukována se souhlasem dědiců autorských práv.

Fotografie: Stanislav Kočí