Turecko - Vládní strana přežila, rozhodnutí podpořilo turecké trhy
Turecko se dočkalo dlouho očekávaného rozhodnutí ústavního soudu, který nezakázal vládní stranu AKP (Strana práva a rozvoje) ani nezakázal žádnému členu strany působení v politice. Rozhodnutí je tak mnohem příznivější než se očekávalo, a to i proto, že většina obyvatel Ankary a Istanbulu souhlasila s obviněními proti vládní straně.
Za poslední rok, je to již třetí vítězství premiéra Erdogana nad jeho odpůrci z řad armády, opozice a justice. Naposledy armáda, která dohlíží na sekulárnost tureckého státu, protestovala proti zvolení Abdullaha Güla, člena AKP, prezidentem. Premiér Erdogan proto vyhlásil předčasné volby, které s přehledem vyhrál, a vládní strana AKP tak bez problémů zvolila Güla prezidentem. Armáda dohlíží již od roku 1960 na podřadnost islámu tureckému státu. Státní úřad pro náboženské záležitosti pod dohledem státu v dnešní době určuje, co imámové mohou kázat a mají kontrolu nad mešitami. Armádě se nelíbilo náboženské založení Abdullaha Güla, vyčítala mu například, že jeho manželka nosí muslimský šátek.
Straně AKP, která má své kořeny v islámu, se letos mimo jiné podařilo díky většině v parlamentu prosadit zrušení zákazu nošení muslimských šátků v některých veřejných institucích, například na univerzitách. V březnu následovala obvinění státního zástupce strany AKP, premiéra Erdogana, prezidenta Güla a dalších 69 příslušníků strany ze anti-sekulárních aktivit, tedy protiústavnímu jednání a záměru vytvořit z Turecka islámský stát. V dubnu Ústavní soud shledal důvody pro to, aby se případem zabýval.
Od jara letošního roku byly proto turecká aktiva – akcie, dluhopisy a domácí měna nejen postižena kreditní krizí na finančních trzích, averzí k riziku, ale i politickou nestabilitou, kdy hrozilo, že v zemi v případě zákazu vládní strany, budou muset být vyhlášeny opět předčasné volby, tentokrát ale bez účasti jediné strany, která by měla potenciál dále vést zemi do Evropy a pokračovat v ekonomických reformách nastartovaných vládou AKP. Finanční trhy si jsou vědomy, že politická situace v Turecku není nikdy dobrá, ovšem vláda AKP byla doposud pro zemi víceméně příznivá, a proto možnost politického kolapsu trhy značně znervózňovala.
Turecká aktiva pod tlakem
Turecký akciový trh byl pod výprodejním tlakem již od října 2007 kvůli kreditní krizi na trzích a politická nestabilita země jen situaci zhoršovala. Istanbulský akciový index dosáhl svého vrcholu v říjnu na úrovni 58231 bodů, od té doby klesl až na 33566 bodů začátkem července 2008, což představuje pokles o 42 procent. Turecké dluhopisy patří letos mezi nejméně výnosné na rozvojových trzích. Turecká lira byla také tvrdě zasažena situací na trzích, když klesla během února-března o 14 procent k dolaru a 22 procent k euru. V posledních měsících ale se zklidněním situace na trzích dokázala i turecká lira vrátit k posilujícímu trendu, což svědčí o oblíbenosti tureckých aktiv mezi investory.
Překvapením pro svět i finanční trhy tedy bylo, když AKP vyšla z obvinění jen s finanční pokutou a nikomu z obviněných nebyla zakázána politická činnost. Soudci okomentovali rozhodnutí jako druhou šanci vládní straně AKP na přehodnocení některých kroků, např. změnit přístup k opozici a šanci být „méně“ nábožensky orientovaná. Po zveřejnění rozhodnutí ústavního soudu si turecký akciový index polepšil o 5,6 procenta, zažil tak největší denní vzestup za posledních 6 měsíců. Dluhopisový trh také dostal pozitivní impulz a lira prudce posílila jak euru tak k dolaru.
Vysoká inflace a pokles hospodářského růstu
Tak jako v jiných koutech světa trápí Turecko také inflace a pokles hospodářského růstu. V případě Turecka není ovšem vysoká inflace a díky ní atraktivní úrokové sazby nic výjimečného. V roce 2006-2007 se meziroční inflace pohybovala nad 10 procenty, základní úroková sazby tak byla po více než rok na 17,5 procentech. Koncem minulého roku se centrální bance podařila inflace dostat k 7 procentům proto po dlouhé době přistoupila ke snižování sazeb, které se dostaly až na 15,25 procenta. Netrvalo ale dlouho a díky celosvětově rostoucím cenám potravin a energií se inflace opět vyhoupla nad 10 procent, konkrétně na červnových 10,6 procenta. Centrální banka byla proto nucena utahovat opět sazby, které jsou tak zpět na atraktivních úrovních: základní úroková sazba na 16,75 procentech, výnosy z krátkodobých eurobondů denominovaných v turecké liře (TRY) vynášejí aktuálně více než 17 procent p.a. Vysoká inflace tak komplikuje situaci centrální bance, která by jistě nižšími sazbami ráda podpořila hospodářský růst. V roce 2007 hospodářství Turecka vzrostlo jen o 4,5 procenta oproti roku 2006, kdy ekonomika rostla o 6,9 procenta.
Vyjednávání Turecka o vstupu do Evropské unie začalo v říjnu 2005. Rok poté bylo vyjednávání narušeno, když EU zmrazilo vyjednávání o 8 z 35 kapitol kvůli odmítnutí Turecka otevřít přístavy a letiště Kypru, který se stal členem EU v roce 2004. Kypr je rozdělen na jižní část, kterou obývají Řekové a severní tureckou část. V minulém týdnu oznámili řečtí Kypřané společnou s tureckými Kypřany, že v září začnou jednání o sjednocení ostrova. Tato dobrá zpráva by měla zvýšit naděje Turecka stát se členem EU, opak je ale pravdou. Je to právě Francie a Rakousko, které rezolutně odmítají přijetí Turecka mezi země EU. Největší obavy jsou z faktu, že Turecko se svým počtem obyvatel by mělo hned po Německu nejvíce členů v Evropském parlamentu. Poslední průzkumy ukazují navíc, že polovina obyvatel EU je proti tomu, aby Turecko přistoupilo k EU.
Turecký předseda vlády Recep Erdogan je přesto odhodlán vést Turecko dále do Evropské unie a komisař pro rozšíření EU doporučuje momentálně Turecku obnovit velmi rychle proces reforem a modernizace země.
Autor: Lucie Vitamvásová (lucie.vitamvasova@xtb.cz)
Poslední zprávy z rubriky Akcie ve světě:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz