Ne každá investice stojí za to

Investičních příležitostí v Česku je jako šafránu. A i ty, co jsou, se po čase tak „nějak“ propadnou na smetiště dějin. Možná je to příliš osobní konstatování a „odborníci“ ze světa kapitálových trhů by mě za to jistě nepochválili. Nu což… O pozornost investorů se ale hlásí české největší letiště. Bohužel nejen v tom dobrém slova smyslu.

Současná vláda potřebuje pro spuštění reforem peníze. A zřejmě hodně peněz. A jedním ze zlatých kohoutků, kterým mají přitéct do státní kasy tolik potřebné finance, je pražské letiště, potažmo i celá firma českých aerolinií. Odhlédnuto od toho, že o oba subjekty, totiž o ČSA a Letiště Praha mají zájem nejrůznější obskurní skupiny, jasnou koncepci o směřování potenciální investice nemají, bohužel, jak se zdá, ani čeští politici. Jak jinak totiž vysvětlit, že chystaná investice nové letecké dráhy v Ruzyni, která má za několik let výrazně zvýšit kapacitu pražského letiště, nemá dosud zelenou? A zdá se, že způsobí vážné střety mezi samosprávami dotčených lokalit, které leží nejen u narýsované runwaye, ale i u stávajících drah a centrálními orgány. Možná.

Střety jsou o to vážné, že jedna strana tvrdí: „V projektu nejde o nic jiného, než o to, že výstavba nové paralelní dráhy je připravována především za účelem zvýšení kapacity letiště a tím i zisků budoucího soukromého vlastníka letiště na úkor životního prostředí a nakládání s majetkem lidí, kteří v okolí přistávacích drah bydlí. Druhá strana zase kontruje tím, že o nic tak hrozného nejde a výtky ohledně hluku jsou přemrštěné, protože prý samo letiště a státní orgány dají setsakramentský pozor, aby vše bylo podle norem. Hm, řeknete si. Kdo má právo rozhodnout? V této hře je teď na tahu „zelené“ Ministerstvo životního prostředí. Odpůrci stavby nové runwaye spoléhají na to, že Martin Bursík rozhodne v jejich prospěch. Je to ale reálné? Bursík přece ví, že peníze státní kasa potřebuje a že ČSA i Letiště Prahy mohou být pěkně tučným selátkem k prodeji. A jsme u toho. Nikdo totiž dosud neřekl, kam prodej obou firem má dojít, co se bude muset obětovat a v čem přimhouřit oči, abychom se, tak nějak všichni, zas pěkně napakovali. Že se vám to zdá ujeté? Ano, v zájmu všech se někde osobní svobody musí holt obětovat. A my chceme přece všichni prodat za co nejvíc zlatá telátka a mít z toho užitek. Nebo ne? Pak si musíme víc a důrazněji stěžovat a hájit naše svobody, bez ohledu na cenu, náklady, nebo námahu. Jinak by nás totiž politici, nebo zkrátka jen „ti nahoře“ brzo, bez ohledu na to, v jakém tričku zrovna hrají, převálcovali.

Letiště Praha tvrdí, že udělá všechno pro to, aby dopad nové dráhy na okolí minimalizovalo. Podle dostupných informací už teď okolním obcím rozděluje miliony na různé ekologické akce včetně výměn oken za protihluková, měří hlukovou hladinu anebo pro letecké společnosti zavedlo hlukový poplatek. Jenže ani tím by se veřejnost, pokud si nepřeje mít v dosahu svých bazénů, zahrad a domků řvoucí motory letadel, lehce smířit. Nezapomínejme na to, že obskurním investičním skupinám pak budou bazény, zahrádky a domky úplně putna. Já jsem zkrátka pro to, aby Letiště Praha přestěhovalo své působení a rozšiřování do lokalit, kde nežijí lidé. Berlín, Londýn, či Paříž stěhují svá dosavadní letiště také dál od obytných zón. Asi vědí proč. Bez ohledu na atraktivitu investice. Jen hloupý český Honza zas hledá třetí cestu, aby ukázal, že on si dovede poradit v každé situaci. Ach jo.