Salámová metoda není zdravá výživa. Ani pro zdravotnictví

Nikdy není nic definitivní… snad tohle okřídlené úsloví také znáte. Pro tyhle a hlavně nadcházející  „drahé“ časy, jak nás straší v poslední době většina informačních zdrojů, se hodí dvojnásob. Ukazuje se však, že nemáme mít do předu strach z ničeho. Opravdu z ničeho.

Z levé části politického spektra zhusta kritizovaná zdravotnická reforma má zřejmě v kritizování první trhliny. Ukazuje se totiž, že vybírání zdravotnických poplatků od pacientů nebude tak přísné, jak se dosud zdálo. Podle některých analýz je sice v nově přijatém zákoně požadavek, aby soukromí lékaři, lékárníci či nemocnice od ledna poplatky pod hrozbou až padesátitisícové pokuty vybírali, ale ve skutečnosti je podle všeho budou moci čas od času pacientům odpustit. Jak je to možné, ptáte se?

Řešení zdánlivě zapeklitého problému naznačily samy zdravotní pojišťovny. Řekly totiž, že sankce, které hrozí za nevybírání poplatků budou udělovat jen tehdy, budou-li zdravotníci ZCELA ignorovat vybírání poplatků. A nebyli by to Češi, kdyby z toho hned nevyvodili mezery v zákoně. Zkrátka už jsme takoví, zdánlivé „lidumilství“ v tomto případě NEVYBÍRÁNÍ poplatků za návštěvy u lékaře a další procedury budeme jaksi nám oblíbenou „salámovou“ metodou postupně okrajovat, až z ní nic nezůstane. Jistě, nejsme žádní pokusní králíci, křičíme už dneska. Nikdo nezaručí, že vybírání poplatků je pro všechny spravedlivé, a že je skutečně jedinou cestou, jak začít novou cestu ven ze zadluženého a často neefektivního zdravotnictví. Jenže.. je tou cestou ignorování systému a jeho „salámové“ zlikvidování?

V praxi to totiž podle výše popsaného může vypadat takto: Když do ordinace přijde člověk, který odmítne zaplatit, lékař se s ním nemusí dohadovat a zdravotní pojišťovně jen řekne, že pacient zkrátka nechtěl zaplatit. A ta s tím nic neudělá. Přesně podle hesla: Vlk se nažral a koza zůstala celá. Tohle podle mě není cesta do předu. Rozumím sice tomu, že většina lékařů takovou „únikovou“ cestu vítá, ale myslím, že tak to není správné. A i samotné Ministerstvo zdravotnictví ČR ve svých  pokynech zdravotnickým zařízením píše, že vybírání poplatků není stoprocentně povinné. Pak se, jistě ne sám, ptám: A proč to teda navrhli a nechali si schválit?

Ukázkou, že samo ministerstvo se zřejmě leklo dopadů z oznámeného a není si jisté tímto krokem, je to, že začíná zveřejňovat víc a víc výjimek, kterých se placení poplatků netýká. Tedy náš dobře známý „salám“- Naposledy to je to, že šedesát korun nebudou platit pacienti, kteří jdou ráno na operaci a ještě večer se stihnou vrátit domů. Platit se prý nemá ani za vydání ortéz, bandáží, invalidních vozíků a dalších zdravotnických pomůcek. Systém se jistě brzy stane typicky česky nepřehledným a vůbec na nic. Proč by to mělo jít jednoduše, když to jde složitě, že?

Bohužel i další oznámené události ze segmentu zdravotnictví nesvědčí o dobrém tempu a směrování. Tak třeba to, že největší domácí zdravotní pojišťovna má v příštím roce podle odhadů zaplatit za své pacienty osm miliard korun navíc ve srovnání s letoškem, zatímco její příjmy se zvýší jen o čtyři miliardy, není zrovna pro občany srozumitelnou zprávou. Jak je to možné, když prioritou číslo jedna má být všeobecné snížení dluhů a ne jejich prohlubování? Analytici serveru Aktuálně.cz sice bryskně přispěchali s tvrzením, že vzniklou sekyru zatáhne díky mohutným dotacím ještě Parobkovy vlády přebytková bilance VZP, ale snad i průměrně vzdělaný čtenář cítí, že tohle není „systémové“ řešení. Podle zasvěcených expertů není tím řešením vybírání poplatků, ani snížení nákladů, či úspory. Zajímalo by mě tedy,  a jistě nejsem ani teď sám, co by dotyční experti navrhovali. Zbývá tedy už snad jen věřit tomu, že nic není defitivní a že skutečně někoho „mocného“ napadne, že sálám není zdravá výživa.