Negativní informace v úvěrovém registru nemusí znamenat stop při získávání úvěru

Díky pozitivním údajům z Bankovního úvěrového registru BRKI mohou úvěry získávat i lidé, kteří měli v minulosti problémy s jejich splácením. V České republice tak již v praxi začíná fungovat to, co na vyspělých úvěrových trzích – poskytovatelé finančních produktů začínají více hledět na současnou úvěrovou angažovanost klientů a pozitivní historie splácení mnohdy převáží i drobné prohřešky z minulosti. Banky totiž ve třetím čtvrtletí roku 2006 vyhověly 30,5 procentům žádostí klientů, kteří měli v době žádosti uvedenou nějakou historickou negativní informací v úvěrovém registru. Vyplývá to z nově zveřejněných statistik Bankovního registru klientských informací (BRKI), který organizuje společnost CCB – Czech Credit Bureau. Celkově banky za prvních devět měsíců letošního roku uskutečnily 1,67 mil. dotazů do BRKI, což je o 48 procent více než ve stejném období loni. Díky registru bylo odmítnuto přibližně 10 procent žádostí o úvěry v celkové hodnotě 18,3 miliard korun.

V České republice dnes fungují dva hlavní typy registrů. Zatímco negativní registry shromažďují pouze informace o nesplácení finančních závazků, pozitivní registr typu BRKI sleduje i údaje o splacených úvěrech. Ty jsou pak následně schopny u historicky problémového klienta napravit jeho úvěrovou historii. „Limitujícím faktorem využívání negativních registrů je to, že většina úvěrových žádostí klientů s negativním záznamem z minulosti bývá odmítnuta. Registry sledující i pozitivní informace se tak celosvětově jeví jako spravedlivější, protože bývalým dlužníkům dávají možnost očistit se dobrou platební morálkou od nálepek neplatičů. Poskytovatelům finančních služeb navíc umožňují rozpoznat nebezpečí plynoucí z možného budoucího předlužení doposud bezproblémového klienta,“ řekl Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CCB - Czech Credit Bureau, a.s., která je organizátorem bankovního (BRKI) i nebankovního (NRKI) registru.

Celkový objem úvěrů registrovaných v BRKI vzrostl za prvních devět měsíců letošního roku o 133 miliard korun, což je o 13 procent rychlejší růst než ve stejném období roku 2005. Největší dynamiku zaznamenaly kontokorentní úvěry s 56procentním, kreditní karty s 46procentním a spotřební úvěry s 36procentním růstem oproti stejnému období loni. V celkovém objemu nově sjednaných úvěrů tradičně dominují hypotéky s 42procentním podílem všech úvěrů, což představuje částku 56 miliard korun.

Počet záznamů o úvěrových produktech vedených v registru se meziročně zvýšil o 30 procent na celkových 9,4 milionů. Počet záznamů o klientech - tj. registrovaných fyzických osobách v různých rolích – činil na konci září 4,2 milionů záznamů, což oproti 3,9 milionům na konci roku 2005 představuje  nárůst o téměř 7 procent. Průměrný hit-rate, tedy procentní vyjádření toho, zda banka dotyčnou osobu v registru najde, se v roce 2006 zvýšil o 3 procenta na 80,4 procent, čímž se vyrovnává s registry nejvyspělejších zemí Evropské unie.

Z pohledu struktury zadlužení českých domácností dochází k poklesu zejména u dlouhodobě nesplácených úvěrů. Počet úvěrů s 90 dny po splatnosti klesl meziročně o 19 procent na 92 tisíc. Počet úvěrů se 180 dny po splatnosti se snížil o 10 procent na 63 tisíc. „To je důkazem toho, že registr funguje preventivně – klienti raději splatí dluh, aby se vyhnuli problémům při získávání finančních prostředků v budoucnu. Můžeme z toho vyčíst, že zatímco celková výše zadlužení domácností roste, vliv na jejich schopnost dlouhodobě splácet to zatím nemá,“ uvedl dále Petr Kučera.