Politika zvýší návštěvnost finančních webů

Segment samostatných finančních webů je podle provozovatelů relativně konkurenční, přesto více méně stabilní. Dot.com firmy vidí svou budoucnost v individuálním přístupu k zákazníkům a ve svých ekonomických plánech spoléhají na dramaticky rostoucí internetovou populaci, která bude chtít víc a víc propracovanější finanční služby.

Nějakou tu informaci o tom, kolik stojí česká koruna, či o kolik stouply akcie obchodované na prestižním českém akciovém trhu, označovaném jak o SPAD, mají na svých internetových stránkách dnes snad všechny internetové servery. Není divu - za desetiletí od doby, kdy na domácí internetové scéně vznikly první specializované servery, které se snažily poskytnout zasvěcené rady o tom, jak se orientovat na nově vznikajícím kapitálovém, finančním a peněžním trhu, urazily nejen servery, ale i investoři pěknou cestu a nabízet základní ekonomické parametry čtenářům je dnes povinnost sama. Na druhou stranu je ovšem o to těžší zvolit si dnes jasné a výstižné kritérium, podle kterého by se daly specializované servery o financích rozdělit.

Příčina je jasná - kromě obsahu se totiž dají weby dělit podle zaměření či fungování. Podle toho lze servery rozdělit na investiční, pojišťovací, informační a zpravodajské. Průnik informací ze všech těchto individuálních skupin pak tvoří servery univerzální, tedy takové, které poskytují nejen informační servis, ale často nabízejí i možnost nákupů vybraných finančních instrumentů online, popřípadě dokáží prodej zprostředkovat. A aby toho nebylo ještě málo, i tato skupina se dá ještě naporcovat. A to na servery vystupující samostatně a na ty, které vystupují v rámci skupiny velkých vydavatelů či portálů (tedy především části serverů a rubrik nazvané třeba osobní finance u vydavatelů jako je Mafra, Economia či u portálů Seznam či Atlas).

TŘI ZÁVĚRY PRO SEGMENT

Pro segment samostatně fungujících finančních serverů lze dnes vyslovit tři hlavní závěry. Prvním z nich je ten, že žádná z firem nepovažuje svého konkurenta za natolik ohrožujícího, že by v segmentu hrozila nějaká konkurenční válka. Druhým závěrem je změna fungování byznys modelu firem, který se posunul od takového, jehož otěže ležely hlavně na vydělávání peněz z reklamy k tomu, ve kterém posilují svou roli prodejní možnosti serverů. Třetím závěrem je začínající obsahová a obchodní specializace jednotlivých serverů, která v nejbližší budoucnosti zřejmě přinese ještě větší individuální přístup (personalizaci) uživatelského zájmu, kvalitu a rychlost zpracování požadavků a informací.

Posledně jmenovaný parametr je tedy v současné době zřejmě největším problémem segmentu. „Za největší překážku považujeme nízkou pružnost finančních institucí podporovat online nákupy finančních produktů,“ upřesňuje Pavel Němeček z Peníze.cz. Podle něj se bude situace v segmentu dále ubírat směrem k orientaci o nástroje, kterými se dá klientům poskytovat online poradenství v oblasti osobních a rodinných peněz. V této souvislosti se nabízejí i zajímavé marketingové příležitosti. Například portál Atlas.cz se snaží své obchodní partnery vtáhnout do hry tím, že jim nabízí možnost generálního partnerství celého serveru. „Pokud pak na to naváže snaha ještě více finanční servery polidštit a přiblížit normálním smrtelníkům, lze čekat, že se servery velmi rychle rostoucí návštěvností začnou více specializovat na ty, které budou pro problematice znalé konzumenty a pro skupinu lidí, kteří sice mají nějaké povědomí o tom, co finanční sektor je, ale jejich vědomosti nesahají příliš do hloubky,“ říká David Duroň, ředitel portálu Atlas.cz

BUDOUCNOST JE DOBRÁ

Průměrná čtenost samostatných finančních webů se pohybuje měsíčně okolo sta tisíců unikátních návštěvníků (NetMonitor). Většina firem, které weby provozují, pak tvrdí, že jejich cílová skupina (viz box Profily) je pro jejich klíčové inzerenty tou nejlepší možností. Byznys model naprosté většiny serverů se dnes pohybuje ve struktuře - největší zdroj financí putuje z inzerce, dále pak ze speciálních projektů a sponzoringu a třetím zdrojem financování serverů jsou provize z prodeje finančních produktů a služeb. „Retailový finanční trh není však v ČR natolik rozvinutý, jako v tradičních západních zemích, lidé nevyužívají plně možnosti všech produktů a jejich jednoduchého sjednání na internetu,“ připomíná Pavel Manhalter, výkonný ředitel společnosti AWD ČR, která provozuje portál Finance.cz. Když už mluvíme o rizicích - podle Petra Hanische, šéfa obchodu a marketingu společnosti Aliaweb, která provozuje portál Kurzy.cz, je nejvážnějším problémem současnosti horší schopnost prezentace služeb, potažmo značky. „Velké části internetové populace dostačují pořád jen základní finanční informace, finanční weby však nabízejí daleko širší služby,“ dodává Hanisch.

S největší pravděpodobností tak segment finančních webů v nejbližší době nečeká nic dramatického. „Nečekáme, že do tohoto oboru v nejbližší době přijde nějaký významný partner, spíše půjde o upevnění stávajících pozic,“ předpovídá Renata Fiedlerová z marketingu skupiny iDnes.cz. Zajímavým momentem budoucnosti finančních webů může být podle Fiedlerové politická situace. „Domníváme se, že stávající politická situace podpoří růst návštěvnosti a spotřebu finančních produktů,“ předpovídá optimisticky Fiedlerová.

Návštěvnost finančních serverů

Server Návštěvnost/Týden

Novinky ekonomika 377 426

Ekonomika a Fincentrum iDnes.cz 212 110

Aktuálně ekonomika 115 619

Kurzy.cz 84 278

Měšec.cz 54 134

Finanční noviny.cz 37 782

Finance.cz 34 229

Peníze.cz 25 885

Finexper.cz 20 550

Atlas finance 19 079