Jak zacházet s vnitřními informacemi ?! KCP doporučuje

Jak zacházet s vnitřními informacemi?

Zveřejňování vnitřních informací veřejnou správou v České republice

ve vztahu ke kapitálovému trhu

Vnitřní informace a kapitálový trh

Český kapitálový trh je vzhledem ke své poměrně krátké historii velmi citlivý. Jeho atraktivita pro investory je stejně jako v zahraničí dána především důvěrou v jeho průhledné fungování. Tato důvěra je podmíněna vědomím, že všichni investoři mají rovné podmínky k obchodování a nejsou znevýhodňováni těmi, kdo využívají veřejně nedostupné informace, šíří nepravdivé nebo zavádějící informace.

Významným prvkem zachování transparentnosti a tím i důvěryhodnosti každého kapitálového trhu jsou povinnosti spojené s nakládáním s tzv. vnitřními informacemi, tedy neveřejnými informacemi, které mohou mít dopad na kurs akcií, dluhopisů a jiných nástrojů obchodovaných na registrovaném trhu.

Nejdůležitější prevencí před zneužíváním vnitřních informací (tzv. insider trading) je informační otevřenost subjektů, kterých se citlivé informace týkají. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu výslovně zakotvuje informační povinnost emitenta. Jiné subjekty zacházející s vnitřními informacemi mají naopak zakotvenou povinnost mlčenlivosti ohledně všech vnitřních informací, ledaže je sdělení informace „součástí jejich povinnosti nebo zaměstnání“.

Správní úřady v České republice při své činnosti přijímají rozhodnutí a činí opatření, přičemž informace o některých z nich mohou mít charakter vnitřní informace. V nedávné minulosti se prokázalo, že nevhodně uveřejněná informace může mít velmi výrazný dopad na kurz akcie společnosti, které se informace týkala.

Definice vnitřní informace

Aby byla určitá informace považována za vnitřní, musí kumulativně naplňovat tři znaky:

1. Informace není veřejně známá alespoň té části investorské obce, která se shromažďováním informací tohoto typu a jejich analýzou aktivně zabývá.

2. Informace se přímo nebo nepřímo týká akcie, dluhopisu nebo jiného investičního nástroje, jejich emitenta nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny investičního nástroje nebo jeho výnosu. Jde například o informace o změně úrokové sazby, privatizaci významného státního podílu, neschválení fúze a jiná rozhodnutí v oblasti hospodářské soutěže, uložení velmi vysoké pokuty apod. „Informací“ přitom nemusí být jen samotné rozhodnutí o vyjednávání o privatizaci z určitým investorem, ale také rozhodnutí o způsobu privatizace. Mezi další příklady patří rozhodnutí o udělení exkluzivity pro jednání s konkrétním zájemcem, velké investiční pobídky nebo veřejné zakázky, udělení či odnětí povolení významných pro podnikání daného subjektu atd.

3. Informace by mohla poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo výnos investičního nástroje. Vnitřní informace může být obecně vzato informací o čemkoliv, co je způsobilé kurz nebo výnos investičního nástroje výrazně ovlivnit i nepřímo.

Za vnitřní informaci nelze považovat dohady, „zaručené zprávy“ a subjektivní hodnocení, ale ani analýzy a předpovědi, pokud jsou založeny na veřejně dostupných informacích.

Na koho dopadají povinnosti?

Pokud je konkrétní informace vyhodnocena jako vnitřní, potom osoba, která získá tuto informaci, je tzv. zasvěcenou osobou (tzv. insider). V oblasti veřejné správy budou zasvěcenými osobami typicky osoby přímo o skutečnostech rozhodující (např. členové vlády, členové bankovní rady, vedoucí správního orgánu), osoby přítomné rozhodování (např. technický personál, poradci, zapisovatel, hosté), osoby, kterým jsou informace určené k uveřejnění sdělovány (např. tiskoví mluvčí) a často také osoby, které podklady připravují.

Povinnosti zasvěcené osoby vyplývají přímo ze zákona:

1. Povinnost nevyužít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo prodá investiční nástroj, jehož se vnitřní informace týká.

2. Povinnost nečinit investiční doporučení („tipování“ - tipping) třetí osobě

3. Povinnost mlčenlivosti a zamezení přístupu k této informaci třetí osobě. Povinnost mlčenlivosti zasvěcená osoba nemá jen, je-li sdělení této informace součástí její povinnosti nebo zaměstnání.

U státních orgánů platí obecně povinnost jednat ve veřejném zájmu. V souladu s tímto zájmem bude

a) poskytnutí informací veřejnosti nediskriminačním způsobem, tedy formou tiskové konference s neomezeným přístupem médií, nebo předáním informace tiskové agentuře;

b) poskytnutí informací osobám, s nimiž orgán veřejné správy vyjednává o obchodních, finančních nebo investičních transakcích, zaměstnancům nebo externím poradcům, kteří potřebují informaci k plnění svých úkolů, zástupcům jiných orgánů veřejné správy, jestliže je to v dané záležitosti potřebné pro plnění jejich působnosti.

Je třeba upozornit, že porušení těchto základních pravidel je správním deliktem podle § 177 a 178 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Doporučení Komise

Nikdy nelze předem zabránit selhání jednotlivce, je však možné omezit systémová rizika, která k takovému selhání vedou. Jejich omezení je možné formalizací procesu nakládání s vnitřními informacemi (formální zakotvení ve vnitřních předpisech správního orgánu včetně seznamu osob, které k těmto informacím mají přístup, a důsledné dodržování závazných postupů) a transparencí tohoto procesu (zejména s důrazem rychlost uveřejňování vnitřních informací).

Komise tedy především doporučuje:

·                    Prohlášení nebo poskytované informace nesmí být zavádějící nebo klamavé a neměly by opomíjet nic, co by pravděpodobně ovlivnilo důležitost tohoto prohlášení nebo informace;

·                    Vnitřní informace je vhodné uveřejňovat pokud možno co nejrychleji po jejich vzniku, čímž se omezí možnost jejich zneužití. K uveřejnění by však mělo docházet až po ukončení obchodování na veřejných trzích v ČR (tedy po 16:00);

·                    Kdykoliv se zjistí porušení mlčenlivosti a únik vnitřní informace, je třeba učinit okamžité kroky k úplnému uveřejnění této informace, aby všichni investoři měli k této informaci rovný přístup.

Komise je připravena spolupracovat na zpracování formalizovaných postupů pro nakládání s vnitřními informacemi. Zároveň je Komise připravena poskytnout své stanovisko k dílčím problémům v této oblasti, zejména v případě určení, zda konkrétní informace může být považována za vnitřní či nikoliv.

Plné znění příslušného ustanovení zákona

Definice vnitřní informace a režim nakládání s takovými informacemi jsou obsahem § 124 zákona o podnikání na kapitálovém trhu:

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno, emitenta takových investičních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny investičního nástroje nebo jeho výnosu, a

a)       není veřejně známá,

b)       mohla by poté, co by se stala veřejně známou, významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto investičního nástroje.

(2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.

(3) Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta nebo podílem na hlasovacích právech emitenta, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci.

(4) Zasvěcená osoba

a)       nesmí využít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo zcizí investiční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusí; to neplatí, jestliže zasvěcená osoba plní svůj závazek ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace,

b)       nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení investičního nástroje, kterého se vnitřní informace týká,

c)       musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 2 platí obdobně.

(5) Osoba podílející se při výkonu svého zaměstnání, povolání nebo funkce, nebo v souvislosti s plněním svých povinností na obchodech s investičními nástroji, která má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na operace uskutečňované Českou národní bankou, centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

Doplňující ustanovení obsahuje vyhláška č. 536/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu v oblasti ochrany proti zneužívání trhu.