Rahime Perestu Sultan

Rahime Perestu Valide Sultan
Rodné jméno	Rahime Gogen
Narození	1826 Čerkesko
Úmrtí	11. prosince 1904 (78 let) vila Maçkka, Istanbul
Příčina úmrtí	nemoc
Místo pohřbení	Istanbul
Národnost	turecká
Občanství	osmanská
Titul	Hanimsultan sultánka Valide Sultan
Předchůdce	Şevkefza Sultan
Následovník	-
Nábož. vyznání	Islám
Choť	sultán Abdülmecid II.
Děti	Adoptované děti: sultán: Abdül Hamid II. princezna: Cemile Sultan
Rodiče	Otec: Gök Gogen Matka: Şah Hanım Adoptivní matka: Esma Sultan
Příbuzní	Abdulhamid II. (adoptované dítě) Cemile Sultan (adoptované dítě)
Funkce	Valide sultan
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rahime Perestu Sultan (1826 – 11. prosince 1905), rozená Rahime Gogen, byla manželka sultána Abdülmecida I. V roce 1876 získala titul Valide Sultan (matka královna, nejmocnější žena v říši), když se její adoptivní syn Şehzade Abdul Hamid stal 34. osmanským sultánem Abdülhamidem II.

Mládí

Esma Sultan, dcera sultána Abdülhamida I. a teta sultána Abdülmecida I. (manžela Rahime), žila v luxusu ve své velkolepé vile Istanbulu. Byla však smutná, protože mohla mít všechno na světě, kromě jedné věci, kterou si moc přála, dítě. Byla neplodná. Později adoptovala dítě, dceru Göka Beye Gogena, který měl velmi zámožnou rodinu a dobré poměry. Byl čerkeského původu. Esmě se dítě velmi líbilo a tak jí dala jméno Perestu, což v perštině znamená páv. Všechny kalfy ve vile Esmy Sultan označovaly Perestu jako Hanimsultan (dcera princezny). I když nebyla biologickou členkou dynastie, brali ji všichni, jakoby se opravdu narodila jako princezna.

Perestu měla řádné vzdělání od soukromého, dobře placeného učitele. Uměla číst, psát i počítat. Měla také ještě další nevlastní adoptované sourozence – bratry Mustafu, Hüseyna a Hasana a sestru jménem Fatma Gülcemal Hanımsultan.

Manželství

Sultán Abdülmecid během svého mládí, ještě před tím než nastoupil na trůn, velmi často navštěvoval svou tetu Esmu. Pokračoval v návštěvách i po tom, co se stal sultánem, pouze návštěvy nebyly tak časté. Jednoho jarního dne uviděl Perestu, které bylo už 23 let.^[zdroj?] Najednou tato mladá dívka stála před ním, dlouhé blond vlasy jí padaly k ramenům a oči měla tyrkysově modré. Zeptal se své tety, jestli by si ji mohl vzít za manželku. Zprvu Esma nechtěla svou dceru dát, protože věděla, že sultán nemá nikdy jen jednu ženu a bála se, že by to mohlo Perestu ranit. Nakonec však povolila a do týdne se konala svatba sultána Abdülmecida a Perestu.

Svatba se slavila podle tradic ve starém paláci Çırağan a za přítomnosti sultánových ministrů dne 20. ledna 1846. Týden po té nechal svou tetu Esmu odvézt domů v kočáře prošitém stříbrem, posázeném drahokamy a oblečenou do červených šatů. Sám zůstal v paláci Topkapi a v jeho harému pokračovaly oslavy jeho svatby – sultán měl oblečenu uniformu a Perestu nejkrásnější šaty v celém harému.

V roce 1845 zemřela Düzdidil, matka sultánky Cemile, kterou zanechala ve věku 2 let. Po svatbě se sultánem Abdülmecidem si Perestu vzala Cemile do své péče a vychovala ji jako svou vlastní dceru. Stala se také adoptivní matkou sultána Abdülhamida II. po smrti jeho matky Tirimüjgan Kadınefendi v roce 1853.^[1]

Valide

Když Abdulhamid II. v roce 1876 nastoupil na trůn jako nový sultán, Perestu získala titul Valide Sultan místo Abdülhamidovy vlastní matky, která zemřela 23 let před tím.^[2] Nebyla vůbec aktivní v politice, starala se jen o harém.^[3]

Smrt

Rahime Perestu Sultan onemocněla a zemřela 11. prosince 1904 ve své vile v Maçkce v Istanbulu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rahime Perestu Sultan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rahime Perestu Sultan na Wikimedia Commons

Osmanská dynastie
Sultáni a chalífové	Osman I. Orhan I. Murad I. Bájezíd I. Interregnum Mehmed I. Murad II. Mehmed II. Bájezíd II. Selim I. Sulejman I. Selim II. Murad III. Mehmed III. Ahmed I. Mustafa I. Osman II. Murad IV. Ibrahim I. Mehmed IV. Sulejman II. Ahmed II. Mustafa II. Ahmed III. Mahmud I. Osman III. Mustafa III. Abdulhamid I. Selim III. Mustafa IV. Mahmut II. Abdülmecid I. Abdulaziz Murad V. Abdulhamid II. Mehmed V. Mehmed VI. Abdulmecid II.
Pretendenti	Savcı Bey Süleyman Çelebi İsa Çelebi Musa Çelebi Mustafa Çelebi Küçük Mustafa Džem Šehzade Ahmet Šehzade Korkut Šehzade Mustafa Šehzade Bájezíd Šehzade Yahya Abdulmecid II. Ahmed IV. Nihad Šehzade Osman Fuad Šehzade Mehmed Abdulaziz Ali Vâsib Mehmed VII. Orhan Ertuğrul Osman Bayezid III. Osman Dündar Ali Osman
Valide sultan	Nilüfer Hatun Devlet Hatun Hüma Hatun Emine Gülbahar Hatun Hafsa Sultan Nurbanu Sultan Safiye Sultan Handan Sultan Halime Sultan Kösem Sultan Turhan Hatice Sultan Aşub Sultan Emetullah Rabia Gülnuş Sultan Saliha Sebkati Sultan Şehsuvar Sultan Mihrişah Sultan Sineperver Sultan Nakşidil Sultan Bezmiâlem Sultan Pertevniyal Sultan Şevkefza Sultan Rahime Perestu Sultan
Haseki sultan	Hürrem Sultan Nurbanu Sultan Safiye Sultan Kösem Sultan Ayşe Hatun Ayşe Hatun Turhan Hatice Sultan Hatice Muazzez Sultan Aşub Sultan Hümaşah Sultan Şivekar Sultan Emetullah Rabia Gülnuş Sultan Rabia Sultan