Mehmed II.

Mehmed II.
osmanský sultán, kayser Rúmu, chán
Sultán v roce 1479, Gentile Bellini
Doba vlády	3. února 1451 – 3. května 1481
Narození	30. března 1432 Edirne
Úmrtí	3. května 1481 (ve věku 49 let) Gebze
Pohřben	Fatih Istanbul Mosque
Předchůdce	Murad II.
Nástupce	Bajezid II.
Manželka	Emine Gülbahar Hatun
Potomci	Bajezid II.
Dynastie	Osmanská dynastie
Otec	Murad II.
Matka	Hüma Hatun
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mehmed II. Fatih (Dobyvatel; 30. března 1432 – 3. května 1481) byl turecký sultán z dynastie Osmanů. Poprvé se sultánem stal v roce 1444 po otcově abdikaci, definitivně po jeho smrti v letech 1451–1481.

Dobyvatel

V době nástupu Mehmeda II. na trůn se osmanská říše rozkládala v západní části Malé Asie a na Balkánském poloostrově v oblasti dnešního Bulharska, Severní Makedonie a severního Řecka, obklopena řadou více či méně na ní závislých území.

Přímo v jejím středu se nacházely zbytky byzantské říše, v té době tvořené už jen hlavním městem, jeho okolím a několika územími v Řecku. V dubnu roku 1453 oblehlo vojsko Mehmeda II. o síle 150 000 mužů a 145 lodí Konstantinopol^[1]. Byzantský císař Konstantin XI. Dragases mohl na obranu města postavit pouze 12 000 mužů a 26 lodí^[1]. Obléhání trvalo necelé dva měsíce, 29. května 1453 bylo město dobyto a tři dny pleněno. Tím definitivně zanikla byzantská říše a Konstantinopol se stala centrem nové osmanské říše.

Poté se pozornost sultána obrátila na Balkánský poloostrov, kde upevňoval osmanskou moc postupným začleňováním do té doby jen závislých území do své říše. Připojil poslední byzantské území v Trabzonu (konec byzantské říše), rozšířil osmanský stát v Malé Asii i na Balkáně, kde menší státy učinil vazaly; jeho ochranu přijala dalmatská města (Dubrovník aj.).

Přestože byl jeho postup v Srbsku a Bosně zastaven roku 1456 spojenými vojsky mnicha Jana Kapistránského a uherského magnáta Jana Hunyadiho u Bělehradu, už v roce 1459 byla ze Srbska vytvořena osmanská provincie.

Svou moc Mehmed dále rozšiřoval i v jižním Řecku, kde byly mimo jiné dobyty Atény. V Malé Asii přičlenil ke své říši trapezuntské císařství a území Karamanovců. Roku 1475 ovládla osmanská říše i krymský chanát. Roku 1480 obléhal ostrov Rhodos, rhodským rytířům se však povedlo ubránit. Téhož roku dočasně dobyl také italské město Otranto.

Vladař

Za vlády Mehmeda II. byla v základních rysech dokončena vnitřní organizace osmanské říše, správní i vojenská. Světské právo bylo zaznamenáno v Kanunnáme („Kniha zákonů“) zahrnující dynastické, administrativní i soudní praktiky.

V této době docházelo také k postupnému ovlivňování islámské, arabsko-perské kultury, kterou si Turci přinesli z Asie, místní byzantskou tradicí. Sám sultán tento proces podporoval, uvědomoval si, že po dobytí Konstantinopole je na něho nejen místním obyvatelstvem, ale i západní Evropou pohlíženo jako na dědice byzantských císařů. Přestože byl zbožný muslim, obdivoval mimo islámského také antické a italské umění. Podporoval hospodářství a vzdělanost, proslul jako básník (pseudonym Auní). Oceňoval řeckou klasickou literaturu, zval evropské malíře a podporoval kulturní styky s Evropou. Ve svém paláci měl rozsáhlou sbírku soudobého italského malířství. Na dvoře Mehmeda II. a jeho nástupců žila řada významných tureckých literátů té doby. Jeho oblíbenou zálibou bylo zahradnictví a rostliny v palácových zahradách dokonce sám sázel. Pokud jde o povahu, Mehmed byl prý zvídavý, inteligentní, ale také prchlivý a krutý.

Mehmed II. zemřel po několikaleté nemoci, během níž trpěl dnou a vodnatelností. Je pochován v Istanbulu poblíž džámi'e, kterou založil.

Manželky, konkubíny a potomstvo

konkubíny:

• Emine Gülbahar Hatun
• Gülşah Hatun
• Sittişah Hatun
• Çiçek Hatun
• Hatice Hatun

potomstvo:

• sultán Bayezid II.
• sultán Cem
• şehzade Mustafa
• Gevherhan Sultan

Reference

Literatura

• TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984

Související články

• Altun

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mehmed II. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Murad II.

Osmanský sultán 3. února 1451 – 3. května 1481

Nástupce: Bájezíd II.

Osmanská dynastie
Sultáni a chalífové	Osman I. Orhan I. Murad I. Bájezíd I. Interregnum Mehmed I. Murad II. Mehmed II. Bájezíd II. Selim I. Sulejman I. Selim II. Murad III. Mehmed III. Ahmed I. Mustafa I. Osman II. Murad IV. Ibrahim I. Mehmed IV. Sulejman II. Ahmed II. Mustafa II. Ahmed III. Mahmud I. Osman III. Mustafa III. Abdulhamid I. Selim III. Mustafa IV. Mahmut II. Abdülmecid I. Abdulaziz Murad V. Abdulhamid II. Mehmed V. Mehmed VI. Abdulmecid II.
Pretendenti	Savcı Bey Süleyman Çelebi İsa Çelebi Musa Çelebi Mustafa Çelebi Küçük Mustafa Džem Šehzade Ahmet Šehzade Korkut Šehzade Mustafa Šehzade Bájezíd Šehzade Yahya Abdulmecid II. Ahmed IV. Nihad Šehzade Osman Fuad Šehzade Mehmed Abdulaziz Ali Vâsib Mehmed VII. Orhan Ertuğrul Osman Bayezid III. Osman Dündar Ali Osman
Valide sultan	Nilüfer Hatun Devlet Hatun Hüma Hatun Emine Gülbahar Hatun Hafsa Sultan Nurbanu Sultan Safiye Sultan Handan Sultan Halime Sultan Kösem Sultan Turhan Hatice Sultan Aşub Sultan Emetullah Rabia Gülnuş Sultan Saliha Sebkati Sultan Şehsuvar Sultan Mihrişah Sultan Sineperver Sultan Nakşidil Sultan Bezmiâlem Sultan Pertevniyal Sultan Şevkefza Sultan Rahime Perestu Sultan
Haseki sultan	Hürrem Sultan Nurbanu Sultan Safiye Sultan Kösem Sultan Ayşe Hatun Ayşe Hatun Turhan Hatice Sultan Hatice Muazzez Sultan Aşub Sultan Hümaşah Sultan Şivekar Sultan Emetullah Rabia Gülnuş Sultan Rabia Sultan

Autoritní data

NKC: jx20100113005 BIBSYS: 90638895 BNF: cb13328343j (data) CANTIC: 981060913816006706 GND: 118583166 ISNI: 0000 0001 0851 459X LCCN: n80090247 MBA: ba01c2d1-0170-4a0a-8761-98013af51990 NDL: 00692633 NLA: 35602354 NLG: 68348 NLI: 987007568443405171 NLP: a0000001184695 NTA: 071409084 PLWABN: 9810624628505606 SELIBR: 321367, 78344, 321363 SNAC: w6000kq8 SUDOC: 074562835 TDVİA: mehmed-ii Trove: 1010856 ULAN: 500354839 VcBA: 495/16564 VIAF: 86538783 WorldCat Entities: E39PBJqbpyXWt7F4fMrqwK8XBP