Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů (dříve lombardní úvěr; dnes se tato operace nazývá marginální zápůjční facilita). Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně. Taková monetární politika banky se pak označuje jako restriktivní. Opakem je její snížení, při kterém jde o expanzivní politiku.
Slovník pojmů ČNB uvádí tuto definici:
Lombardní sazba je měnověpolitická úroková sazba, která představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení likvidity, kterou poskytne přes noc bankám, s nimiž má uzavřenou předběžnou repo smlouvu, v rámci tzv. zápůjční facility.
Termín "lombardní" je odvozený od oblasti v severní Itálii Lombardie. V jejích bohatých městech se zrodilo moderní bankovnictví. Mnoho Lombarďanů se ve středověku stalo proslulými jako bankéři, půjčovatelé peněz a zastávárníci. Lombard Street v Londýně (1598) byla původně obývaná "Lombardskými" bankeři.[1]
Reference editovat
- ↑ lombard | Etymology, origin and meaning of the name lombard by etymonline. www.etymonline.com [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Lombardní_sazba |