LPG

LPG (z angličtiny Liquified Petroleum Gas) neboli zkapalněný ropný plyn je směs uhlovodíkových plynů používaná jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel. Jde o novodobější označení pro směs topného plynu, známou jako propan-butan^{[pozn. 1]}. Používá se jako palivo pro vaření, vytápění, ohřev vody, pro chlazení v absorpčních lednicích, i na svícení. Dále také jako palivo pro zážehové motory. Běžně se plní do tlakových lahví různých velikostí, které se pak používají jakožto přenosné zásobníky topného plynu v domácnostech a při pobytu v přírodě. Protože narušuje přírodní pryž, musí být všechna těsnění vyrobena ze syntetických látek.

Fyzikální vlastnosti

Fyzikální vlastnosti závisí na složení LPG, které může být tvořeno téměř výhradně butanem či propanem, nebo nejčastěji zhruba vyváženou směsí obou složek. V menších koncentracích bývají přítomny také další uhlovodíky, jako např. methan (CH₄), ethan (C₂H₆), propen (C₃H₆) aj. Hustota a tlak par výrazně závisí na teplotě.

• Typické složení: zimní LPG směs (60 % P a 40 % B); letní LPG směs (40 % P a 60 % B)
• Hustota kapalné fáze: zimní směs 531 kg/m³, letní směs 547 kg/m³ (při 20 °C a tlaku syté páry: propan 498 kg/m³, butan 578 kg/m³)
• Hustota plynné fáze: cca 2,1 kg/m³ (z 1 litru kapalné fáze vznikne asi 260 litrů plynu)
• Výhřevnost: cca 12,9 kWh/kg (46,44 MJ/kg)
• Energetická hustota: cca 7,2 kWh/l (26 MJ/l)

Pohon automobilů

LPG (v některých případech chybně zaměňovaný za zemní plyn čili LNG nebo CNG) se také s úspěchem začal používat jako alternativní pohon pro automobily se zážehovými motory. Jeho velkou výhodou je poloviční cena u čerpacích stanic oproti benzínu (LPG nebývá zatížen vysokou spotřební daní) a šetrnost k životnímu prostředí.^[2] Pohon na LPG snižuje zhruba o 5 - 10% výkon motoru (u CNG je to až o 20%), v případě využití moderního systému sekvenčního vstřikování LPG však tento problém odpadá.^[3]

Vzhledem k tomu, že LPG neobsahuje žádné tetraethylolovo, které u dřívějších olovnatých benzínů zvyšovalo oktanové číslo (snížení náchylnosti k samovznícení paliva) a zároveň sloužilo k mazání některých částí ventilových rozvodů, byly motory s pohonem na LPG náchylné k „zaklepání ventilů“ či jinému poškození ventilů a ventilových sedel (tzv. Valve Seat Recession). Z tohoto důvodu začala být koncem sedmdesátých let 20. století laboratorně vyvíjena speciální LPG aditiva, která palivu dodávají mazivost prostřednictvím jiných ekologických látek.^[4] Tento problém již ale není u drtivé většiny nyní přestavovaných automobilů aktuální, neboť konstrukce motorů byla upravena tak, aby nebyla na přítomnosti olovnatých aditiv v benzínu závislá. Jako dodatečné mazání se dnes často používá přívstřik benzínu při provozu na LPG.

V některých případech může být vjezd vozidel s pohonem na zemní plyn zakázán dopravní značkou B 32.^[5]

Produkce a spotřeba

V roce 2022 byla světová produkce LPG ve výši 331,6 mil. tun při spotřebě 316,9 mil. tun, z čehož 46 % bylo spotřebováno v domácnostech. Jako palivo ve spalovacích motorech bylo využito cca 25 mil. tun při počtu 28,3 mil. automobilů poháněných LPG.^[6]

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liquefied petroleum gas na anglické Wikipedii.

Související články

• Stlačený zemní plyn
• Zkapalněný zemní plyn

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu LPG na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo LPG ve Wikislovníku
• Seznam čerpacích stanic LPG v České republice

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ph1058022, ph191263 GND: 4128636-4 LCCN: sh85077332 NDL: 00561889 NLI: 987007531575505171