Josef Štěrba

Jeho Milost Msgre. Josef Štěrba Prelát Jeho Svatosti
53. Probošt litoměřické kapituly
Josef Štěrba (cca 1904)
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Maxmilián Rudolf Schleinitz
Nástupce	Gustav Mattauch
Znak
Osobní údaje
Datum narození	19. března 1841
Místo narození	Roudnice nad Labem, Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	16. září 1909 (ve věku 67 let)
Místo úmrtí	Litoměřice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost	česká
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Štěrba (19. března 1841 Roudnice nad Labem^[1] – 16. září 1909 Litoměřice^[2]) byl český katolický kněz, 53. probošt litoměřické kapituly v letech 1907–1909.

Kapitulní proboštství

Kapitulní proboštství je funkce jejíž počátek je datován od roku 1057, kdy byla knížetem Spytihněvem II. v Litoměřicích založena kolegiátní kapitula, v jejímž čele stál probošt Lanc. Funkce probošta a s ní spojené kapitulní proboštství pak trvala až do roku 1655, kdy se z 52. probošta Maximiliana Rudolfa barona ze Schleinitz stal první litoměřický biskup. Kapitula se stala součástí litoměřického biskupství a v jejím čele stál kapitulní děkan.

Po více než 250 letech od zániku funkce, bylo v roce 1907 za episkopátu litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela (1882–1909) znovu obnoveno kapitulní proboštství. Prvním držitelem této funkce se stal příslušník katedrální kapituly, cejnoviánský kanovník Josef Štěrba. Protože se jedná o funkci v kapitule, Štěrba si i po přijetí funkce probošta nadále podržel cejnoviánský kanonikát se všemi právy a povinnostmi, kterého z něho vycházejí.

Životopisné údaje

Narodil se v Roudnici nad Labem 19. března 1841. Byl vysvěcen na kněze a stal se vynikajícím kazatelem. Působil jako administrátor chlapeckého semináře v Bohosudově. Později se stal vikářem při katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích a v roce 1890 byl jmenován kanovníkem Katedrální litoměřické kapituly. Působil jako předseda biskupského soudu ve věcech manželských (oficiál), byl sekretářem litoměřického biskupa a jeho ceremonářem. Papežem byl jmenován domácím prelátem.^[3] V roce 1907 se stal 53. proboštem litoměřické kapituly. Zemřel 16. září 1909 v Litoměřicích.

Beatifikace Zdislavy z Lemberka

K mnoha významným aktivitám na nichž se podílel, patří beatifikace Zdislavy z Lemberka. O tuto beatifikace požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Dalším impulzem byla v roce 1895 aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci^[4]. Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.

Odkazy

Reference

Literatura

• BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 66.
• PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964
• MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-978-6, s.  100-103.
• MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 273.

Související články

• Seznam proboštů litoměřické kapituly

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Štěrba na Wikimedia Commons
• Foto Josefa Štěrby na společném listu s dalšími kanovníky
• Historický kalendář
• Beatifikace Zdislavy z Lemberka

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Maxmilián Rudolf Schleinitz

53. probošt litoměřické kapituly 1907 – 1909

Nástupce: Gustav Mattauch

Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem
Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský 2 • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber 2 • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy