Metodologie volebního modelu NMS

Výzkumná agentura NMS vydává vlastní volební model od dubna 2024. Jeho cílem je poskytovat občanům nezávislé informace o současné podpoře politických stran. Volební model zachycuje momentální rozložení politických preferencí – sledujeme nejen to, komu by lidé dali svůj hlas, ale také jak pevně jsou ve své volbě rozhodnutí, jaká je jejich motivace k účasti u voleb a jaký potenciál jednotlivé strany a hnutí mají.

Volební model je třeba vnímat jako průběžný snímek podpory jednotlivých politických stran, nikoli jako prognózu volebního výsledku. Situace se v čase mění a jednotlivá měření dávají smysl zejména ve vzájemném srovnání – ukazují, které strany podporu získávají a které ji ztrácí. Proto volební model doplňujeme dalšími politickými a politologickými analýzami.

Zadavatelem volebního modelu NMS v roce 2026 je server Novinky.cz a deník Právo. Výsledky volebního modelu najdete jako první v těchto médiích. O den později budou zveřejněna i na webu NMS.
Výzkumná agentura NMS a National Sample jsou členy oborové organizace SIMAR a při své činnosti postupují v souladu s jejími oborovými standardy.

Sběr dat a sestavení vzorku

Data pro volební model NMS vznikají měsíčně prostřednictvím online dotazování (metoda CAWI) v panelu National Sample. Sběr dat probíhá vždy na začátku měsíce po dobu přibližně pěti dní a vždy zahrnuje víkend – to nám umožňuje zachytit i voliče, kteří jsou přes pracovní týden méně dostupní nebo méně angažovaní. Každá vlna dotazování zahrnuje přibližně 1 000 respondentů.

Výběrový soubor je reprezentativní pro populaci České republiky starší 18 let. Výběr provádíme kvótní metodou podle pohlaví × věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Podklady pro kvótní předpis vycházejí z dat Českého statistického úřadu. Soubor je dále reprezentativní z hlediska voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2025.

Po nasbírání dat soubor dovažujeme multidimenzionálním vážením podle pohlaví × věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje, a podle výsledků voleb do PS ČR 2025.

Co v dotazování zjišťujeme

Volební model NMS stojí na pěti vzájemně provázaných proměnných. Každý respondent nejprve sděluje, jak jistý si je svou účastí u voleb – od pevného rozhodnutí přijít až po naprosté odmítnutí účasti. Zároveň deklaruje, jak moc se zajímá o politiku. Prostřednictvím polouzavřené otázky pak uvede, kterou stranu nebo hnutí by volil a jak pevně si je touto volbou jistý. Dále uvádí, které další strany nebo hnutí by případně také zvažoval.

Jak modelujeme volební účast

Každý respondent vstupuje do výpočtu s výchozí vahou jednoho hlasu. Tuto váhu pak upravujeme na základě dvou klíčových informací: deklarované ochoty přijít k volbám a obecného zájmu o politické dění. Jejich kombinací získáváme modelovanou volební váhu – tedy pravděpodobnost, s jakou daný respondent skutečně přijde k urnám. Výsledná váha respondenta v modelu se pohybuje v rozmezí od 0,1 (respondent s velmi nízkou motivací k účasti) po 1,0 (pevně rozhodnutý a politicky angažovaný volič). Pokud respondent odpoví, že by se voleb rozhodně nezúčastnil, do výpočtu volebního modelu dále nevstupuje.

Důvodem pro tento přístup je vysoká volatilita české volební účasti. Velká část voličů – přibližně čtvrtina – se rozhoduje o svém příchodu k volbám až na poslední chvíli. U některých stran, jako jsou Motoristé sobě, se přibližně polovina jejich elektorátu rozhodovala těsně před volbami 2025. Prostý součet preferencí bez zohlednění volební motivace by proto systematicky zkresloval výsledný obraz.

Jak přidělujeme hlasy stranám

Způsob, jakým respondentův hlas putuje ke konkrétní straně, závisí na jistotě jeho volby. Pokud je respondent pevně rozhodnut volit určitou stranu a neuvádí žádnou další alternativu, dostane tato strana jeho hlas celý (resp. Dostane celý podíl hlasu, který je dán pravděpodobností, že se voleb účastní (0,1–1, vizte výše). Pokud respondent váhá nebo vedle hlavní preference uvádí další strany, jeho hlas se proporcionálně rozdělí mezi tyto subjekty – zpravidla mezi dvě až tři strany.

Tento přístup vychází ze specifik českého stranického systému. Loajalita voličů ke stranám je v Česku historicky nízká, jasná a stabilní voličská jádra prakticky chybí. Průměrný volič má navíc k dispozici více vzájemných alternativ než ve stabilizovanějších stranických systémech. Prostý přepis deklarované preference by tak ignoroval reálnou dynamiku přelévání hlasů, která volební výsledky spoluutváří.

Tři výstupy, které model přináší

Každé měsíční vydání volebního modelu NMS přináší tři navzájem doplňující se ukazatele.

VOLEBNÍ MODEL

Volební model zjišťuje, jak by dopadly volby, kdyby se konaly v době sběru dat / týden po sběru dat. Pracuje s respondenty, kteří nevyloučí účast u voleb a jejich hlas rozděluje mezi strany, které preferují nebo zvažují.

VOLEBNÍ POTENCIÁL

Volební potenciál udává hypotetický maximální procentuální zisk dané politické strany v případě, že by stranu volili všichni ti, kteří její volbu alespoň zvažují.

VOLEBNÍ JÁDRO

Volební jádro udává procento voličů, kteří jsou si jisti volební účastí a jsou pevně rozhodnuti volit danou stranu.

Za zodpovědnou výpověď o volebních tendencích považujeme prezentaci všech tří ukazatelů společně – samotný model bez kontextu jádra a potenciálu nese jen část informace.

Na co si dát pozor při interpretaci

Výsledky volebního modelu jsou vždy výsledky hypotetických voleb, nikoli prognóza skutečného volebního dne.

Metoda sběru dat

NMS využívá metodu online dotazování (CAWI). Tato metoda se liší od telefonického nebo osobního dotazování, a stejně jako zmíněné metody má své výhody a nevýhody.

Online dotazování pracuje s respondenty registrovanými v panelu National Sample. Paneloví respondenti jsou už z povahy mírně rozdílní od běžných občanů. Jsou aktivnější a online zdatnější část populace je v nich zastoupena silněji. Proto soubor dovažujeme multidimenzionálním vážením na obecnou populaci ČR a korigujeme ho podle výsledků skutečných voleb. I přesto je dobré mít na paměti, že některé skupiny populace – například lidé bez pravidelného přístupu k internetu nebo lidé s nízkým zájmem o politiku – jsou v online panelech zastoupeny méně. Tato skupina však zároveň tvoří jen malý podíl aktivního voličstva.

Metoda dotazování preferované strany

V dotazníku NMS respondent po označení ochoty účastnit se voleb vybírá preferovanou stranu z předloženého seznamu. Některé agentury nicméně dotazují podporu stran pomocí otevřené otázky, kdy respondent svou preferenci vypisuje (v případě telefonického dotazování tazatel zapíše spontánně uvedenou stranu). Podpořené dotazování ze seznamu může mírně pomáhat menším stranám – respondent vidí jejich název a může si je lépe vybavit i mimo intenzivní volební kampaň. Spontánní dotazování stran naopak pomáhá stranám s větší mediální prezencí, financemi, či starším a obecně známějším stranám. Při srovnávání výsledků různých agentur je proto vždy dobré sledovat, jakou metodu sběru daná agentura používá.

Datum a délka sběru dat

U volebního modelu NMS sběr dat probíhá zpravidla po dobu pěti dnů na začátku měsíce, ve kterém se model taktéž zveřejňuje. Modely ostatních agentur, které vychází v určitém měsíci, nemusí být nutně sbírány celé v tom samém měsíci. Zároveň různé agentury mají různý přístup k délce sběru dat.

To je důležité při srovnávání modelů různých agentur. Dva modely konkurenčních agentur mohou vyjít ve stejném týdnu, ale každý model mohl být sbírán v jiném období. Fakticky tak zachycují jinou dobu, ale interpretují se jako modely z toho období, ve kterém byly zveřejněny.

Z tohoto důvodu je při srovnávání vždy důležité sledovat střední datum sběru dat – tedy střed intervalu, ve kterém agentura data sbírala, nikoli datum zveřejnění. Dva modely, které vyjdou ve stejný den, mohou mít střední datum sběru vzdálené i o dva týdny – a za tu dobu se politická situace může výrazně změnit.

Kauzy a aktuální události

Volební preference nejsou statické. Ovlivňují je jednak dlouhodobé vlivy – politické směřování strany, ekonomická situace – jednak krátkodobé impulzy: kauzy, zásadní politická prohlášení, spuštění kampaně nebo nepředvídatelný zahraničněpolitický vývoj. Každý výsledek je proto nutné číst v kontextu doby, ve které byl výzkum realizován.
Interval spolehlivosti

Ke každé hodnotě volebního modelu NMS uvádíme 95% interval spolehlivosti. Ten říká, v jakém rozmezí se skutečná podpora strany s pravděpodobností 95 % pohybuje. Strana s odhadem 4,7 % a intervalem spolehlivosti 3–6 % se může v realitě pohybovat kdekoli v tomto rozmezí: může být bezpečně v Poslanecké sněmovně, ale také mimo ni. U stran poblíž zákonné hranice 5 % proto závěry formulujeme opatrně.

Doporučení NMS: Volební modely sledujte v kontextu ostatních měření a zaměřujte se na trendy, nejen na aktuální procenta. Více kvalitních průzkumů od různých agentur zvyšuje důvěru výsledků.