Ochrana dětí a nezletilých na internetu v EU

Podle Evropské komise děti tráví stále více času v online prostředí, zejména na sociálních sítích, v online hrách a mobilních aplikacích, což je zároveň vystavuje řadě rizik, jako je škodlivý obsah, kyberšikana nebo manipulativní komerční praktiky. Tyto faktory mohou negativně ovlivňovat jejich kognitivní, sociální i emocionální vývoj. Právě proto je ochrana dětí prioritou Evropské komise a členských států a musí být jádrem evropské digitální strategie vytvoření bezpečnějšího, jistějšího a důvěryhodného digitálního prostředí pro děti a mladistvé. Na unijní úrovni již vznikla řada iniciativ k ochraně dětí a mladistvých na internetu. Mezi nejzásadnější patří například Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+) nebo nařízení o digitálních službách (Digital Services Act – „DSA“).

Pro komplexní přehled rizik, kterým mohou být děti na internetu vystaveny, včetně praktických doporučení odborníků, jak těmto hrozbám účinně předcházet, navštivte webové stránky DigiRozhledna. Na tomto portálu naleznete srozumitelně zpracované informace i konkrétní rady zaměřené na bezpečné chování dětí v online prostředí.

Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+)

V květnu 2022 přijala EK jako součást strategie pro práva dětí aktualizovanou verzi strategie pro lepší internet pro děti Tato revidovaná strategie navazuje na původní evropskou strategii Lepší internet pro děti (BIK) zveřejněnou v roce 2012. Příprava strategie zahrnovala jak rozsáhlé konzultace s dětmi, tak i cílené konzultace s rodiči, učiteli, členskými státy, odvětvím informačních a komunikačních technologií a médií, občanskou společností, akademiky a mezinárodními organizacemi.

Nová evropská strategie pro lepší internet pro děti usiluje o snadno dostupné, naučné a věkově přiměřené online služby. Vychází ze tří hlavních pilířů a předkládá vizi digitálního desetiletí pro děti a dospívající:

1. Bezpečné digitální zážitky, ochrana dětí před nevhodným a škodlivým obsahem a chováním. Podpora zdraví dětí ve vhodném a bezpečném online prostředí.
2. Posílení postavení dětí v digitálním světe, který dětem poskytne znalosti a schopnosti potřebné k tomu, aby se mohly v online prostoru rozhodovat zodpovědně a bezpečně se vyjadřovat online.
3. Podpora aktivního zapojení dětí do digitálního prostředí, jejich respektování a umožnění jim vyjádřit svůj názor v digitálním prostředí.

Opatření v prvním pilíři navazují na pravidla obsažená v nařízení DSA:

• vypracování komplexního unijního kodexu chování pro design odpovídající věku s pomocí EK – Evropská komise v červenci 2025 publikovala podrobné pokyny k ochraně dětí a nezletilých online. Více o pokynech se dočtete zde.
• práce na standardním ověřování věku a ověřovacích metodách v celé EU – Evropská komise již zahájila pilotní projekt ověřování věku, do kterého se zapojilo pět států (Dánsko, Francie, Itálie, Španělsko a Řecko);
• podpora rychlého vyhodnocování nezákonného a škodlivého obsahu – i s pomocí důvěryhodných oznamovatelů;
• zajištění pomoci obětem kyberšikany prostřednictvím nouzových linek – v případě, že tyto linky dostanou status „důvěryhodných oznamovatelů“, budou moci v návaznosti na oznámení nezákonného obsahu online přispívat k rychlejšímu posouzení a přijetí opatření. V oblasti kyberšikany Komise publikovala Akční plán ke kyberšikaně, který tuto problematiku komplexně řeší.

Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act, DSA)

Jak pomáhá DSA ochránit děti a mladistvé?

Nařízení o digitálních službách zavádí hned několik důležitých opatření pro ochranu dětí v online prostoru. DSA obsahuje pravidla pro online platformy, velmi velké online platformy (very large online platform – „VLOP“) a velmi velké internetové vyhledávače (very large online search engine – „VLOSE“) týkající se návykového designu, kontroly věku, online šikany, nevhodného obsahu a nástrojů rodičovské kontroly. Pro členské státy EU, včetně České republiky, je ochrana nezletilých v online prostoru jednou z hlavních priorit v rámci vymáhání DSA.

Uživatelé by měli být chránění před online nebezpečím a riziky jako je např. obtěžování, šikana, nezákonný obsah atd. Dle DSA musí VLOP a VLOSE (tj. online platformy a internetové vyhledávače, které mají víc než 45 milionů uživatelů měsíčně) při posuzování rizik brát do úvahy, jestli nezletilý uživatelé dokážou pochopit, jak služba funguje, jestli existuje riziko, že najdou obsah nepřiměřený jejich věku, a jestli dizajn internetového rozhraní může způsobit závislost. DSA také zakazuje používání tzv. dark patterns (temné vzorce), tj. způsob, jakým jsou online rozhraní navržena tak, aby uživatele naváděli k nakupování, ovlivnili jeho rozhodování nebo aby zkomplikovali zrušení předplacených služeb. Dle čl. 28 nařízení DSA musí poskytovatelé digitálních služeb navrhovat svá rozhraní s ohledem na nejvyšší úroveň ochrany soukromí, zabezpečení a bezpečnosti nezletilých. Evropská komise připravila k uplatňování čl. 28 pokyny, které stanovují seznam přiměřených a vhodných opatření, které by měli platformy zavést, aby tuto povinnost dodrželi. Více po pokynech se dočtete zde.

Přizpůsobení služeb a online rozhraní dětem

Dle nařízení mají poskytovatelé služeb uzpůsobit návrh svých služeb a svých online rozhraní, a to zejména pokud jsou jejich služby primárně zaměřeny na nezletilé osoby, to např. znamená, že musí smluvní podmínky vysvětlit takovým způsobem, aby byly srozumitelné i pro nezletilé. Musí také umožnit nezletilým osobám snadný přístup k podávání stížností v případě, že objeví nezákonný obsah.

DSA dále zakazuje online platformám prezentovat reklamy založené na profilování za použití osobních údajů osoby, pokud vědí, že jde o nezletilou osobu. Dodržování těchto povinností nicméně nezavazuje poskytovatele k tomu, aby zpracovával další osobní údaje s cílem posoudit, zda je daný příjemce služby nezletilou osobou. Nařízení také vyžaduje, aby VLOP zveřejňovali informace o svých reklamách tak, aby každý, včetně výzkumníků mohl analyzovat potenciální rizika. Tyto informace by měli zahrnovat například podrobnosti o reklamním obsahu a o tom, kdo za něj zaplatil, a to zejména v případě, že je cílený na nezletilé.

Povinnost posoudit rizika

VLOP a VLOSE jsou povinné každoročně vypracovávat správu o hodnocení rizik, kde posoudí případné negativní dopady na soukromí, svobodu projevu a informací a na práva dítěte. Vzhledem k tomu, že práva dětí jsou dle DSA součástí hodnocení rizik, musí poskytovatelé digitálních služeb zavést přísnější ochranná a zmírňovací opatření, která jsou přizpůsobená specifickým potřebám a zranitelnosti dětí. VLOP a VLOSE tedy musí v rámci pravidelného posuzování systémových rizik posoudit mimo jiné možné nepříznivé dopady své služby na nezletilé osoby. Mezi systémová rizika se řadí:

• šíření nezákonného obsahu
• jakékoli nepříznivé dopady na výkon základních práv
• jakékoli nepříznivé dopady na občanský diskurz, volební procesy a veřejnou bezpečnost
• jakékoli nepříznivé dopady související s genderově podmíněným násilím, ochranou veřejného zdraví a nezletilými osobami a se závažnými negativními důsledky pro tělesnou a duševní pohodu osob

Na základě zjištěných rizik pak musí poskytovatelé služby přijmout opatření pro jejich zmírnění:

• nástroje na ověřování věku – systém na kontrolu věku uživatelů před tím, než získají přístup ke službě, např. na základě fyzických identifikátorů nebo jiných forem identifikace;
• rodičovskou kontrolu – nastavení, které pomáhají rodičům a opatrovníkům monitorovat nebo omezovat přístup dětí na internet s cílem chránit je před online riziky nebo nevhodným obsahem;
• nástroje, jejichž cílem je pomoci nezletilým osobám signalizovat zneužívání nebo získat podporu.

Vliv algoritmů na fyzické a duševní zdraví nezletilých se hodnotí při nezávislých auditech, které jsou pro VLOP a VLOSE povinné nejméně jednou ročně.

Více o nařízení DSA a přehled povinností, které zavádí, naleznete zde.