Ochrana dětí online: doporučovací systémy, vyhledávání a reklama

Co děti na internetu vidí – a proč na tom záleží

Evropská komise vydala v červenci 2025 pokyny k ochraně nezletilých uživatelů v návaznosti na Nařízení o digitálních službách (DSA). Jejich cílem je přispět k bezpečnějšímu digitálnímu prostředí pro děti v celé Evropské unii. Jednou z klíčových oblastí jsou doporučovací systémy, vyhledávací funkce a reklamní praktiky. Právě tyto nástroje totiž rozhodují o tom, jaký obsah se dětem zobrazí, jaké účty jim budou doporučeny a s jakými obchodními sděleními se setkají. Nastavení těchto mechanismů má proto zásadní dopad na soukromí, bezpečnost i zdravý vývoj nezletilých uživatelů.

Doporučovací systémy: algoritmy pod větší kontrolou

Doporučovací systémy určují, jaký obsah se uživatelům zobrazuje – například na základě toho, na co klikli, co sledovali nebo jaké profily si vybrali. U dětí mohou tyto systémy výrazně ovlivnit, s jakými informacemi se setkávají a jak často.

Podle DSA musí platformy ve svých podmínkách jasně uvést, podle jakých kritérií je obsah doporučován, a vysvětlit, jak mohou uživatelé tato nastavení upravit. Pokud platforma nabízí více způsobů řazení obsahu, musí umožnit výběr. Velmi velké online platformy a vyhledávače (s více než 45 miliony uživatelů v EU) musí vždy nabídnout alespoň jednu variantu, která není založena na profilování.

Pokyny Evropské komise dále doporučují:

• Pravidelně testovat a upravovat doporučovací systémy s ohledem na bezpečnost dětí, a to za účasti nezletilých, jejich rodičů i nezávislých odborníků.
• Nezpracovávat údaje o chování dětí mimo samotnou platformu.
• Omezit zpracování osobních údajů na nezbytné a přiměřené minimum.

Zvláštní pozornost je věnována tzv. implicitním signálům – tedy údajům odvozeným z chování uživatele (například kolik času strávil u určitého obsahu). Tyto údaje mají být využívány pouze tehdy, je-li to v nejlepším zájmu dítěte. Přednost by naopak měly mít tzv. explicitní signály – tedy přímá volba dítěte, například označení obsahu jako nevhodného nebo výběr preferovaných témat.

Doporučovací systémy zároveň nesmí nabízet nelegální nebo škodlivý obsah. Rizikové výrazy mají být blokovány a v případě jejich vyhledávání má být dítě přesměrováno na podpůrné zdroje či linky pomoci. Platformy mají také předcházet opakovanému vystavování nezletilých obsahu, který může mít negativní dopad, například idealizaci extrémního vzhledu, násilí nebo výzvám k nebezpečnému chování.

Vyhledávání: pomoc místo rizika

Vyhledávací funkce by měly dětem aktivně pomáhat orientovat se v online prostředí. To znamená zejména:

• Blokovat nebezpečná slova nebo hashtagy.
• Zamezit zobrazování nelegálního či škodlivého obsahu.
• Nabízet bezpečnější a věkově přiměřené alternativy výsledků.

Cílem je, aby doporučovací a vyhledávací nástroje dětem poskytovaly větší kontrolu nad tím, co vidí – a aby jejich online zkušenost byla bezpečnější a přívětivější.

Reklama a obchodní praktiky

Online reklama je často obtížně rozpoznatelná i pro dospělé. Pro děti může být ještě složitější odlišit běžný obsah od reklamy, sponzorovaného příspěvku či propagace ze strany influencerů.

Zvláštní pozornost je věnována například tzv. lootboxům – digitálním balíčkům ve hrách, jejichž obsah je náhodný a není předem znám. Tyto mechanismy mohou mít prvky připomínající hazardní hry a často cílí právě na nezletilé. Pokyny proto doporučují blokovat přístup nezletilých k funkcím, které mají charakter hazardních prvků, včetně lootboxů. Více informací o lootboxech, hrách online a jiných rizicích a jak jim čelit nalezněte na stránkách DigiRozhledna.

Platformy by měly dále:

• Nezneužívat nižší úroveň komerční gramotnosti dětí.
• Vyhýbat se nátlakovým taktikám (např. odpočítávání času nebo výzvy typu „kupte nyní“).
• Zabránit vystavování dětí škodlivé, neetické či nezákonné reklamě.
• Jasně označovat veškerá komerční sdělení a přizpůsobit je věku uživatelů.
• Zamezit tomu, aby nástroje umělé inteligence (např. chatboti) motivovaly děti k nákupům.
• Omezit používání virtuálních měn nebo tokenů, které mohou snižovat přehlednost skutečných výdajů.
• Zabránit nechtěným nákupům ze strany dětí.

Stejně jako v dalších oblastech mají platformy tato opatření pravidelně vyhodnocovat a aktualizovat – ideálně ve spolupráci s dětmi, rodiči, pedagogy a odborníky. Smyslem všech těchto kroků je zajistit, aby digitální prostředí nebylo pro děti zdrojem manipulace nebo nadměrného komerčního tlaku, ale místem, kde se mohou bezpečně učit, komunikovat a rozvíjet.