Reakce Marka Mory na článek Neviditelná půjčka – jak funguje trik s účtem za Dukovany

V pondělí zveřejnil Seznam Zprávy komentář Jiřího Nádoby se zcela zavádějícím titulkem Neviditelná půjčka – jak funguje trik s účtem za Dukovany. Pan redaktor se odvolává na tiskovou konferenci po jednání vlády, kdy vláda vzala na vědomí skutečnost, že společnost Elektrárna Dukovany II podepsala smlouvu s jihokorejským dodavatelem dvou nových jaderných bloků.

Na této tiskové konferenci ministr Stanjura řekl: „Pro pořádek dodám, že tato státní půjčka nijak nezhorší pozitivní dosaženou konsolidaci veřejných financí, protože ty peníze, které se použijí ve formě bezúročné půjčky do doby spuštění výroby, se nezapočítávají do výsledného deficitu veřejných financí, takže je jisté, že díky námi provedené konsolidaci Česká republika nenarazí na dluhovou brzdu ve výši 50 % zadlužení vůči HDP, a to přestože bude schopna zvládnout tak velikou investiční akci.“

Komentář je z hlediska faktů předkládaných laickému čtenáři z mého pohledu málo srozumitelný a nepřehledný. O to více pak hraje na city. Píše o „Stanjurových mazaných zkratkách“, o tom, že vláda slíbila, že bude hrát s voliči fér a praktikovat „poctivou politiku“, ale přitom lakuje půjčku na Dukovany na růžovo a podobně.

Pro pořádek opakuji, že nové dukovanské bloky budou financovány výhodnou státní půjčkou. Ta je během výstavby jaderných bloků bez úroku. Úrok začne nabíhat, až elektrárna začne elektrickou energii vyrábět (a tím pádem i prodávat). Model financování počítá s tím, že elektrárna půjčku splatí z budoucího prodeje elektrické energie.

Celý “účetní trik”, jak situaci nazval pan redaktor, spočíval pouze v tom, zda půjčku zachytíte v jednoduchém nebo podvojném účetnictví. A zde bych rád zdůraznil, že slovo “podvojné” opravdu neznamená “podvodné”. Půjčka samozřejmě bude vidět ve výdajích státního rozpočtu (jednoduché účetnictví) a bude se také promítat do státního dluhu. V evropské metodice, na které je postaveno i maastrichtské konvergenční kritérium pro deficit, však nepůjde o výdaj, ale o pohledávku státu vůči společnosti EDU II, a.s. (podvojné účetnictví). V zadlužení veřejných financí podle stejné metodiky tato půjčka bude opět vidět.

Díky konsolidaci, kterou provedla vláda, ale i reformám v oblasti udržitelnosti veřejného důchodového systému platí, že tato státní půjčka společnosti EDU II na výstavbu dvou nových jaderných bloků nezpůsobí, že bychom tzv. narazili na dluhový strop. Ten je stanoven českou legislativou na úroveň 55 % HDP. Nebýt těchto kroků vlády, byla by situace o dost horší, v tom má ministr Stanjura pravdu.

Článek se také pozastavuje nad tím, že ceny jsou z roku 2023, a upozorňuje, že ve skutečnosti budou vyšší. To samozřejmě u investičního projektu na 13 let není žádné bombastické zjištění a je zcela standardní, že jsou smluvně ošetřeny růsty cen. Také nabídky poslali potenciální dodavatelé stavby v cenách roku 2023. Proč? Aby byly srovnatelné.

Žádná senzace se tedy nekoná. Žádné „dluhy bokem“ se nevytváří. Vytváří se pouze rádoby senzace tam, kde žádná není.