Tenká hranice mezi důvěrou a kontrolou: průzkum odhalil, co lidé ve vztazích považují za nepřijatelné

Jak daleko může partner či partnerka ve vztahu zajít, aniž by překročil(a) hranici osobní svobody toho druhého? Průzkum výzkumné agentury STEM/MARK ukazuje, jak česká veřejnost vnímá určité typy chování v partnerských vztazích.

Soukromí na prvním místě: Lidé nejvíce odmítají špehování a prohlížení soukromých věcí bez dovolení

V rámci tohoto šetření jsme se zaměřili na (ne)přijatelnost určitých typů chování v partnerských vztazích – od sledování online aktivity až po finanční otevřenost. Výsledky ukazují, že lidé za nepřijatelné nejčastěji považují tajné sledování online aktivity jednoho z partnerů (86 %), přístup k soukromé komunikaci bez souhlasu partnera či partnerky (85 %) a prohlížení obsahu telefonu bez svolení partnera či partnerky (85 %).

Tajné prohlížení historie vyhledávání považují za nepřijatelné častěji ženy (89 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (94 %). Naopak mladší lidé ve věku 18-29 let jsou k tomuto chování tolerantnější – 26 % z nich ho považuje za přijatelné. Podobný trend se u této věkové kategorie ukazuje i u dalších zásahů do digitálního prostoru – například tajné prohlížení si obsahu telefonu (26 %) či celkově použití telefonu bez svolení druhého z dvojice (66 %). „Je zřejmé, že ochranu svého soukromí považuje většina lidí za velmi důležitý aspekt týkající se i partnerských vztahů, a to zejména pokud jde o přístup k digitálním nebo osobním informacím. Přestože jsou mladší lidé oproti starší generaci v tomto ohledu častěji benevolentnější, celkově jim zásah do digitálního soukromí ze strany partnera přijde též spíše nepřijatelný“, komentuje Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.

Důvěra, nebo kontrola?

Kromě míry (ne)přijatelnosti byli lidé dotázáni i na to, jak moc důvěřují svému partnerovi či partnerce a jak si určité chování mezi partnery interpretují – zda jako projev důvěry, kontroly, nebo zda mají neutrální postoj a záleží vždy na kontextu.

Většina lidí ve vztahu spíše důvěřuje svému partnerovi či partnerce, nicméně v hodnocení jsou dotázaní poněkud zdrženliví – průměrná hodnota je na škále od 1=naprosto nedůvěřuji až 10=naprosto důvěřuji 8,71. Větší důvěru v partnera či partnerku mají častěji muži, lidé ve věku 65+, lidé s vyšším stupněm vzdělání a ti, kteří jsou ve vztahu s partnerem či partnerkou 11 a více let.

Velmi zajímavým tématem se ukázala finanční otevřenost. Třebaže je společný bankovní účet v partnerském vztahu většinově vnímán jako přijatelná věc, další aspekty týkající se financí (např. utajování nákupů před partnerem či partnerkou, utrácení větší částky bez konzultace s druhým z dvojice, nebo tajný spořící účet) lidé častěji považují za nepřijatelné. Sdílení informací ohledně financí si pak lidé častěji spojují spíše s projevem důvěry než s projevem kontroly jednoho partnera nad druhým.

Celkově však chování, které lidé častěji označovali za nepřijatelné (narušení privátního prostoru, přístup do telefonu bez svolení a monitorování online aktivity) zároveň častěji vnímají jako projev kontroly ze strany partnera či partnerky. V odpovědích „jiné“ lidé nejčastěji uváděli, že se jedná o projevy žárlivosti, špehování, či narušení soukromí/osobního prostoru.

Nejde jen o to, co děláme, ale proč a jak

Výsledky ukazují, že většina lidí má poměrně jasnou představu o tom, co je ještě přijatelné, a co už je takzvaně za hranou. Zda je ale dané chování spíše znakem důvěry, nebo kontroly, často záleží na kontextu dané situace – třetina dotázaných například tento názor zastává, pokud se jedná o sdílení polohy s druhým z dvojice. „Tato skutečnost ukazuje, jak tenká může být v některých partnerských situacích hranice mezi důvěrou a kontrolou jednoho partnera nad druhým. V tomto ohledu tedy nejde jen o to, zda něco děláme, ale proč a jakým způsobem“, uzavírá analytička Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na českém národním panelu se zúčastnilo 500 osob ve věku 18+ let reprezentující českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v termínu od 26. května do 29. května 2025. / zdroj obrázku: unsplash.com

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Zuzana Rabochová, rabochova@stemmark.cz, tel.: 731 081 390

V Praze, 8. 7. 2025