Druhé letošní EduCafé jsme uspořádali ve čtvrtek 26. června ve spolupráci s norskou styčnou kanceláří pro vzdělávání (NorCore), Německou akademickou výměnnou službou (DAAD) a Academic Cooperation Association (ACA). Akce se konala v prostorách kavárny Kamilou v srdci bruselské evropské čtvrti a přilákala na 40 účastníků z řad odborné i širší veřejnosti.
Debaty se zúčastnili Jakub Štolfa, výzkumník z VŠB – Technické univerzity Ostrava a prezident Automotive Skills Alliance; Stefan Zotti, zástupce vedoucího oddělení pro vysokoškolské vzdělávání (B1) na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (DG EAC); a Axel Plünnecke, vedoucí tematického oddělení pro vzdělávání, inovace a migraci v Německém hospodářském institutu (IW). Moderace debaty se ujala Ragnhild Solvi Berg, seniorní poradkyně z Norského ředitelství pro vysokoškolské vzdělávání a dovednosti a zástupkyně norské styčné kanceláře pro vzdělávání (NorCore) v Bruselu.
Akademická excelence i praktické dovednosti
Úvodem debaty dostal slovo Axel Plünnecke, který vyzdvihl program Erasmus+ jako klíčový nástroj pro formování sebevědomé, adaptabilní a kulturně otevřené pracovní síly. Schopnost pracovat v mezinárodních týmech a kreativně řešit problémy je totiž jednou z nejdůležitějších vlastností jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Jakub Štolfa doplnil, že program Erasmus+ nabízí mnohem širší možnosti také v oblasti výměn akademických pracovníků a vyučujících, což má pozitivní dopad na celý vzdělávací ekosystém. Podle Stefana Zottiho je jedním z nejdůležitějších iniciativ poslední doby Unie dovedností, v jejímž rámci chce Komise podpořit inkluzivní přístup ke studiu na vysokých školách, a dále také získávání základních dovedností, mikrocertifikátů nebo individuálních vzdělávacích účtů.
V dalších částech debaty dostávali hosté konkrétnější otázky podle jejich expertízy. Pro akademika Jakuba Štolfu, který se dlouhodobě věnuje transformaci automobilového sektoru a rozvoji dovedností, zazněla otázka, jak mohou vysoké školy co nejužším způsobem spolupracovat se zaměstnavatelským sektorem, aniž by tím ohrozily kvalitu výuky a akademickou autonomii. Jednou z možností, jak vzdělávání s těmito sektory propojit, je například Pakt pro dovednosti. Tento pakt slouží jako rámcový nástroj pro naplňování aktualizované agendy dovedností a zároveň podporuje šíření a uplatnění výsledků projektů Aliance pro inovace v praxi. Konkrétní praktickou možností je nabízet akademikům částečné úvazky a dávat jim tím možnost být zaměstnáni i v soukromém sektoru, aby mohli plně využívat a dále předávat své dovednosti a zkušenosti.
Správná rovnováha mezi STEM i humanitními obory
Na Axela Plünneckeho směřovala otázka, jak mohou vysoké školy vyvažovat rostoucí tlak na rozvoj praktických dovedností a napojení na trh práce s nutností zachovat akademickou kvalitu a excelenci. Odpovědí je podle něj pomoc mladým lidem tak, aby mohli svobodně rozvíjet své talenty, například prostřednictvím kariérního poradenství již od útlého věku. Souvisí s tím také podpora dívek a mladých žen ve STEM oborech, kde je jejich zastoupení stále nedostatečné a kde se skrývá významný potenciál pro rozvoj lidského kapitálu i inovací.
Stefan Zotti dostal prostor vyjádřit se k problematice, jak by měla Evropská unie strategicky investovat do vysokoškolského vzdělávání, aby byly podpořeny hospodářská konkurenceschopnost i sociální soudržnost. Podle něj je třeba uvažovat v širších souvislostech, jelikož budoucí vývoj je vždy do určité míry těžko předvídatelný. Nezpochybnitelná je v tomto ohledu role univerzit aplikovaných věd, které dobře přemosťují propast mezi teoretickým vzděláním na univerzitách a praktickými dovednostmi, které vyžaduje pracovní trh. Axel Plünnecke k tomu navíc dodal, že každý sektor má své nezpochybnitelné místo, protože i díky humanitním vědám je možné plně pochopit globální změny a lépe reagovat na výzvy, které naše doba nabízí. Důležitost STEM oborů je nezpochybnitelná, mnohé trendy dnešní doby však jejich záběr přesahují. Například umělou inteligenci je totiž nutné studovat i ze sociálních, právních a ekonomických hledisek.
Závěrem přišly na řadu také otázky z publika, které se týkaly možností širší podpory dívek v technických oborech i dalších forem inkluze ve vysokoškolském vzdělávání, včetně upskillingu a reskillingu. Po skončení debaty měli účastníci příležitost pokračovat v neformálních rozhovorech u sklenky vína.
Záznam debaty bude možné již brzy zhlédnout na našem YouTube kanále.
CZELO 2025_CZELO_EduCafe_vsichni.jpg Off Poslední předprázdninové EduCafé se věnovalo roli vysokoškolského vzdělávání v konkurenceschopnosti Evropy.| Zařazeno | st 02.07.2025 09:07:00 |
|---|---|
| Zdroj | dzs-cz |
| Originál | dzs.cz/clanek/konkurenceschopnejsi-evropa-diky-univerzitam-letni-educafe-otevrelo-debatu-o-vzdelavan... |
| Autor | tereza_cechova |
| guid | 3990 at https://www.dzs.cz |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
