Změna rozpočtového určení daní pro kraje míří k poslancům

Radní Pardubického kraje se, jak je již několik let zavedenou tradicí, setkali s poslanci a senátory zvolenými na území regionu. Kromě 10 poslanců se jedná také o pětici senátorů, jejichž volební obvod zasahuje alespoň částečně do Pardubického kraje. Velkým tématem jednání byla změna rozpočtového určení daní, a to i s ohledem na návrh, který v polovině dubna předložil ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Problematika změny rozpočtového určení daní je naším dlouhodobým bojem společně s kolegy například ze Středočeského, Jihomoravského nebo Libereckého kraje. V polovině března jsme v rámci Asociace krajů České republiky většinově schválili návrh, který by pro náš kraj mohl znamenat posílení příjmové stránky rozpočtu o téměř dvě miliardy korun. Ministr financí předložil před 14 dny návrh, který z hlediska parametrů z našeho návrhu vychází. Nyní se však ukazuje, že by se mohlo měnit jedno z kritérií, a to z hlediska čerpání statistických dat. Nově by počet obyvatel pro výpočet neměl být brán z dat z Českého statistického úřadu, ale z registru obyvatel. V rámci celé České republiky se jedná o rozdíl přibližně půl milionu obyvatel, čemuž vůbec nerozumím. Tato změna by se tolik nedotklo krajů, ale především malých obcí a venkova v rámci jejich rozpočtového určení, z čeho nejsem osobně vůbec rád a předpokládám, že toto téma bude v rámci legislativního procesu velmi bouřlivě debatováno. Věřím však, že touto úpravou nedojde k odkladu této de facto historické změny pro rozpočty krajů,“ řekl hejtman Martin Netolický, který zároveň připomněl, že při porovnání Pardubického kraje a Kraje Vysočina například vychází, že Pardubický kraj, který má přibližně o 15 tisíc obyvatel více, měl za rok 2023 daňové příjmy o téměř dvě miliardy nižší, než Kraj Vysočina. Konkrétně pak v poměru šest ku osmi miliardám korun. Sedm miliard pak získal Královéhradecký kraj, který má o necelých 30 tisíc obyvatel více než Pardubický kraj.

Tématem jednání byla také výstavba dálničních přivaděčů a financování oprav silnic nižších tříd. „Od státu jsme v roce 2017 získali memorandem příslib financování přivaděčů k dálnici D35. Jenom připomínám, že původně měl přivaděče stavět stát, ale nakonec si je vzal na starost Pardubický kraj a dokončujeme je podle již v minulosti schváleného plánu. Přidělená částka vycházela z cen tehdy obvyklých, ale od té doby došlo k razantnímu navýšení ceny materiálu i prací. Nyní by celková částka garantovaná státem nepokryla ani samotný přivaděč od Vysokého Mýta směrem na Choceň. Jen spojka od dálnice kolem Vysokého Mýta vychází podle nejnovějších propočtů na 800 milionů korun. Například přivaděč u Chocně jsme museli předělat kvůli připomínkám občanů, což práce také prodražilo, ale bylo nutné najít kompromis a vyjít vstříc oprávněným požadavkům lidí, kteří kolem silnice budou bydlet,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš, který poslance a senátory seznámil také s investiční aktivitou kraje v rámci investic kraje do oprav silnic II. a III. tříd, a to jak z vlastních zdrojů kraje, tak s podporou Integrovaného regionálního operačního programu.

Radní pro oblast venkova, životního prostředí a zemědělství Miroslav Krčil seznámil poslance a senátory nejen s negativním postojem Komise Asociace krajů ČR pro životní prostředí k návrhu na zálohování PET lahví, ale také s kroky kraje v návaznosti na avizované významné omezení skládkování odpadů. „Na tom, zda mají být PET lahve zálohované, se nemohou shodnout ani jednotlivé dotčené resorty. Z hlediska komise Asociace krajů jsme se napříč celou republikou shodli na tom, že ČR má v tuto chvíli poměrně robustní a funkční systém sběru, třídění a využití tohoto druhu odpadu. Stejný názor má i většina samospráv v našem regionu. Navíc už nyní plníme třídící cíle, pro které jsme se vůči EU zavázali. Opravdu si tedy nejsme jistí, zda přínosy převáží náklady, a to nejen ty vstupní, ale také provozní. Zavedení nového systému má totiž stát pět až šest miliard korun. A další půldruhé miliardy pak každoročně jeho provoz. Ptám se, proč? Máme na rozhazování? Podle mého názoru by bylo jednoznačně efektivnější a levnější cestou zdokonalování stávajícího systému. Navíc zvýšené náklady na změnu by zaplatili opět spotřebitelé. S tím nelze souhlasit,“ řekl radní Miroslav Krčil.

Řeč byla také o novele stavebního zákona a digitalizaci stavebního řízení. „Z pohledu fungování krajského úřadu velmi bedlivě čekáme na každé nové informace Ministerstva pro místní rozvoj, jelikož bez nich se nemůžeme dále posunout. Z naší pozice však činíme maximum možného tak, abychom byli na nový stavební zákon maximálně připraveni, avšak bohužel nejsme v pozici, že bychom dokázali ty nejzásadnější kroky a procesy ovlivnit. Bohužel ani na konci dubna stále například nemáme potřebné technické vybavení, které nám bylo přislíbeno,“ uvedl hejtman Martin Netolický.