Slovinsko: Za poslední 4 dekády bylo pojištěním kryto jen 43 % škod ze živlů

V letech 1980 až 2020 činily hospodářské ztráty způsobené přírodními katastrofami ve Slovinsku celkem 3,8 miliardy EUR. Pouze 43 % těchto škod bylo pojištěno, což odpovídá částce 1,6 miliardy EUR. Tato čísla ukazují na značnou mezeru v pojistném krytí. Vyčíslení přinesly údaje poskytnuté slovinským úřadem pro dohled nad pojišťovnictvím (AZN).

Podle údajů orgánu EIOPA je rozšířenost pojištění proti povodním ve Slovinsku nižší než 25 %. Podle AZN zůstává problémem cenová dostupnost, protože 25 až 50 % obyvatel si povodňové pojištění nemůže dovolit. „Tato disproporce se projevila v plné síle zejména v loňském roce během rozsáhlé přírodní katastrofy z velké vody. Pojistné krytí se ukázalo jako nedostatečné, neboť pokrylo pouze asi 16 % hodnoty vzniklých ekonomických škod. Tyto okolnosti zdůrazňují naléhavou potřebu strategie, která by zvýšila rozšíření pojištění a jeho cenovou dostupnost ve Slovinsku,“ uvádí se v článku zveřejněném na internetových stránkách AZN.

V současné situaci je to o to důležitější, že rok 2023 byl podle Národní správy pro hodnocení a klima označen za nejteplejší rok za posledních 176 let. Průměrná teplota se oproti 20. století zvýšila o 1,18 °C a o 1,35 °C překročila předindustriální průměr. Toto mimořádné oteplení vedlo k nárůstu extrémních povětrnostních výkyvů po celém světě, což s sebou nese na naléhavou potřebu účinných řešení pro pojištění škod ze živlů (přírodních katastrof).

Rok 2023 byl pro slovinské pojišťovny ve znamení rekordně vysokých škod z řádění přírodních živlů. Celkově hrubé pojistné plnění dosáhlo výše 2,256 miliardy EUR, což je o 589 milionů EUR, tj. o 35,3 % více než v roce 2022, kdy výplaty z tohoto druhu pojištění činilo 1,667 miliardy EUR. Z tohoto více než půlmiliardového nárůstu nákladů na pojistná plnění se nejvíce podílela odvětví majetkového pojištění, kde vyplacené pojistné plnění vzrostlo o 213 milionů EUR, a to zejména v důsledku loňských opakovaných bouří s krupobitím a srpnových povodní.

Pojištění by mělo převzít roli podporovatele stability, poskytovat jednotlivcům, firmám i společnosti klíčové krytí před závažnými finančními ztrátami a urychlovat procesy obnovy po škodách. Pojištění rovněž podporuje dlouhodobé hospodářské plánování a investice a přispívá k celkové regionální stabilitě, zejména v oblastech náchylných ke klimatickým rizikům.

Hovoříme-li však o úloze pojištění, je důležité pochopit vztah mezi (přísnou) legislativou a silným pojišťovnictvím, zejména ve vztahu k pojištění proti přírodním katastrofám. Mezera v krytí, charakterizovaná podílem nepojištěných ekonomických ztrát při katastrofických událostech, je výsledkem řady faktorů, včetně omezené kapacity na trhu, problémů s cenovou dostupností a nedostatečné informovanosti pojistníků, uvádí se v dokumentu, který nedávno vypracoval AZN.