Zisk zemědělského sektoru za rok 2023 činí jen 8,7 mld. Kč, oproti 22 miliardám v roce 2022. Jde o propad o 60 procent!

Zisk zemědělského sektoru za rok 2023 činí jen 8,7 mld. Kč, oproti 22 miliardám v roce 2022, což je, podle interního šetření Zemědělského svazu ČR, propad o 60,5 %! Na tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR v Praze to v úterý 16. ledna 2023 prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Zároveň konstatoval, že podle odhadu svazu, české zemědělství v roce 2024 dosáhne zisku jen ve výši 4,7 miliardy korun. Přičemž k tomu dodal, že mimořádně úspěšný rok 2022, ve svých výsledcích neodrážel realitu, ale byl dán jen časovým souběhem v rámci daného účetního roku.

Ačkoliv se Martin Pýcha o tom, na tiskové konferenci, nezmínil, v této souvislosti musíme připomenout, že tohoto mimořádného výsledku 22 miliard korun v roce 2022 mnozí politici z vládní koalice, a zejména prezident Svazu obchodu a cestovního ruch ČR Tomáš Prouza, využili k tvrzení, že za vysoké ceny potravin mohou u nás zemědělci, což potvrzují i vysoké zisky „agrobaronů“.

Podle Martina Pýchy, české zemědělství patří mezi stále podprůměrně ziskové odvětví. „Propadli jsme se na úroveň roku 2019. Stejná úroveň zisku byla i v roce 2004, kdy jsme vstupovali do EU,“ prohlásil Martin Pýcha. Před vstupem do EU bylo zemědělství ztrátové, doplnil.

Důvody nižšího hospodářského výsledku za rok 2023

Výrazně nižší hospodářský výsledek za rok 2023 předseda Zemědělského svazu ČR zdůvodnil několika faktory. Jednak to bylo tím, že výkupní ceny řady zemědělských produktů klesaly, a na druhé straně se do hospodaření zemědělských podniků naplno promítl předloňský, ale i loňský růst nákladů.

Především to byla vysoká cena hnojiv a vysoké ceny energií. „Přestože ceny energií na burze klesaly, náklady zemědělských podniků neklesaly,“ doplnil Martin Pýcha. Podle něho, někteří zemědělci, pokud nakupovali za spotové ceny, mohli pokles zaznamenat, ale u podniků, které se průzkumu svazu zúčastnily, náklady na energie rostly, konstatoval. Současně dodal, že rovněž došlo výraznému růstu pachtovného a mezd.

Podle Martina Pýchy skutečnost, že zemědělský sektor není v dobré kondici, signalizuje loňský pokles investic a růst úvěrů. „Zemědělci si víc půjčovali, a přitom méně investovali, což znamená, že si půjčovali na provoz,“ vysvětlil.

Dále připomněl, že se změnou dotační politiky, která přesunula větší část peněz k menším farmářů, poklesla podpora středních podniků. Rovněž upozornil na to, že zhruba třetina zemědělců, kteří se průzkumu zúčastnili, byla ve ztrátě.

Letos bude, podle Martina Pýchy, další ekonomický vývoj sektoru záležet mimo jiné na tom, jaké budou ceny komodit, které nyní stagnují. Zemědělci očekávají další pokles zisku a to, že skončí jejich hospodaření ve ztrátě. Očekává to 36 procent firem, které se průzkumu svazu zúčastnily, dodal.

Hodnotu zisku zemědělců rovněž snížila vysoká inflace

Rovněž vlivem inflace je reálná hodnota zisku v zemědělství ještě nižší. „Pokud budeme počítat s vlivem ústupu obnovitelných zdrojů a také inflace, pak reálná hodnota zisku v roce 2023 může poklesnout i pod 7 mld. Kč, čímž se vracíme v zemědělství na úroveň ziskovosti z období před dvaceti lety,“ podotknul Martin Pýcha.

Dále k tomu uvedl, že se také očekávalo, že se vyšší náklady roku 2022 propíší do výše cen v loňském roce. Ještě na začátku roku 2023 byly pro podniky relativně příznivé ceny komodit, postupně ale klesaly. Dnes se základní komodity jako obiloviny, dostaly pod úroveň výrobních nákladů. „Zemědělci velmi pečlivě zvažují, zda prodávat,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR.

Další snížení zisku bude, podle Martina Pýchy, i kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, který přináší mimo jiné zvýšení daně z nemovitosti, která se bude nově platit i ze zemědělské půdy, což způsobí další náklady za 2 miliardy korun.

Rentabilita českého zemědělství se opět zhoršuje

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR, v důsledku radikální změny vládní agrární politiky produkční zemědělci od loňska přicházejí o významnou část dotací. Jen na provozních dotacích je to pokles zhruba 25 %. „Snížení dotací je navíc doprovázeno nárůstem povinností a omezení, které musí zemědělci plnit, což povede k dalšímu snižování příjmů a zvyšování nákladů. Předpověď pro rok 2024 proto také není dobrá, očekáváme další, asi 30 % propad,“ řekl Martin Pýcha.

Zároveň konstatoval, že dlouhodobá rentabilita zemědělství se u nás nadále zhoršuje. Zatímco se české zemědělství, po vysoce ztrátových 90. letech a po roce 2000, dostalo do zisku a v nejlepších, Podle Martina Pýchy, nicméně atypických letech 2014 a 2022, dosáhlo svého dlouhodobého maxima, nyní lze očekávat spíše průměrné a podprůměrné roky. „Vzhledem ke zvyšování byrokracie a nároků na podnikání v zemědělství se tyto rekordní roky v nadcházejícím období nezopakují, spíš se budeme blížit situaci kolem roku 2000,“ okomentoval tuto situaci Martin Pýcha.

Na pořadu dne je aktualizace strategie českého zemědělství

Načež dodal, že, na základě iniciativy Zemědělského svazu ČR, zahájilo Ministerstvo zemědělství přípravy na aktualizaci strategie českého zemědělství. Nová, aktualizovaná strategie by měla být hotová do konce roku 2024. Zemědělský svaz ČR procesu přípravy přispěje organizací konference, kde chce do diskuze zapojit všechny strany odborné veřejnosti.

V této části tiskové konference se Martin Pýcha ještě zmínil o náladách členů Zemědělského svazu ČR, kdy řada členů volá po protestních akcích produkčních zemědělců, a to obdobně, jak se tomu nyní dělo v sousedním Německu. Proto se tímto návrhem, a zároveň i celkovým posouzení situace našich zemědělců, bude zabývat i předsednictvo Zemědělského svazu ČR, které by mělo k danému problému zaujmout stanovisko, jak by Zemědělský svaz ČR, a s ním i čeští zemědělci, měli postupovat dále. Načež Martin Pýcha k tomu dodal, že on sám není stoupencem nějakých protestů v situaci, kdy se dá s vedením ministerstva zemědělství vyjednávat o změnách ve strategickém plánu pro české zemědělství, tak jak to, v podstatě slíbil ministr Marek Výborný, a jak to vyplývá i z požadavku vrcholných orgánů EU v Bruselu, které s tím, že se v členských zemích EU o změnách ve strategických plánech letos bude jednat. Podle Martiny Pýchy je to příležitost pokusit se dojednat s ministerstvem zemědělství změny ve strategickém plánu.

Zemědělcům v roce 2024 vzrostou náklady a sníží se jejich zisk

Podle Martina Pýchy zemědělci očekávají, že v roce 2024 bude pokračovat prodej produkčních zemědělských podniků mj. i kvůli snížení provozních podpor. Ty u nich poklesly kvůli špatnému nastavení zemědělské politiky cca o 25 %.

Zároveň se zemědělci obávají, že výkupní ceny budou i nadále nízké pod nákladovými cenami.

Podle něho příjmy zemědělců poklesnou i z důvodu zahájení povinnosti uvádět půdu mimo produkci. Od letoška totiž končí platnost výjimky pro ČR a zemědělské podniky tudíž budou muset cíleně vynechat hospodaření na 4-5 % půdy.

Do zvýšení nákladů se rovněž promítne i vliv schváleného zvýšení daně z nemovitosti. Nově je třeba daň platit i ze zemědělské půdy. To způsobí dodatečné náklady pro zemědělce v řádu do 2 mld. Kč.

V zemědělství bude nadále velmi náročné získat dostatek pracovní síly. Podle odhadů ministra zemědělství aktuálně na trhu práce chybí až 10 000 pracovníků do zemědělství.

Martin Pýcha na tiskové konferenci, de facto, potvrdil, že problémy českých, zejména produkčních zemědělců, nadále přetrvávají. Je to, jednak, z důvodu současné „zelené“ politiky EU, který je vyjádřen programem Green Deal a Společnou zemědělskou politikou EU na léta 2023 až 2027. Zároveň je to i díky zemědělské politice současné vlády, která, svými opatřeními a rozhodnutími, negativní dopady Green Dealu ještě více prohloubila.

Související témata