BBC: Ruská ekonomika dlouho nevydrží, ale letošní rok může zvládnout

V březnu 2022 se ruský rubl zhroutil, hodnota akcií Gazpromu a Sberbanky na londýnské burze klesla o 97 procent a v Moskvě se tvořily fronty před bankomaty. Jachty oligarchů, jejich fotbalové kluby, paláce a dokonce kreditní karty byly zabaveny. Rusko se dostalo do vážné recese. Takové byly první důsledky opatření, která Západ přijal po ruském vpádu na Ukrajinu. Základem bylo zabavení devizových rezerv ruského státu, zejména bezprecedentní zmrazení rezerv ruské centrální banky ve výši 300 miliard dolarů, napsal ekonomický komentátor BBC Faisal Islam.

Západní státy se pečlivě vyhýbaly výrazům typu "hospodářská válka", ale v praxi to vypadalo jako otevření finanční fronty proti Kremlu. To je lepší než přímá konfrontace mezi jadernými velmocemi. Uběhly skoro dva roky a ekonomické pozadí událostí se výrazně změnilo.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem během svých monologů slavnostně prohlásil, že ruská ekonomika nyní roste nejrychleji v Evropě.

Mezinárodní měnový fond minulý týden připustil odolnost ruské ekonomiky, když zvýšil předpověď jejího růstu v letošním roce z 1,1 na 2,6 procenta. A podle údajů MMF loni ruská ekonomika rostla rychleji než ekonomiky zemí G7 a poroste rychleji i letos.

Nejsou to jen čísla. Rusko dokázalo zmobilizovat svou ekonomiku, postavilo ji do služeb války, zejména při budování obranných linií na východě a jihu Ukrajiny. Výsledkem je stagnace pohybu fronty a očekávání, že patová situace přetrvá i v letošním roce.

Západní vůdci vysvětlují, že takový ekonomický model je naprosto neživotaschopný ve střednědobé perspektivě. Ale otázka zní, jak dlouho to může vydržet.

Rusko přešlo na zmobilizovanou ekonomiku válečného období. Stát vynakládá na válku rekordní částky za celé období od rozpadu Sovětského svazu. Výdaje na armádu a tajné služby pohlcují 40 procent ruského rozpočtu. Sociální výdaje byly seškrtány, aby se uvolnily peníze na výrobu tanků, raket a stavbu opevnění na okupované části Ukrajiny.

Bez ohledu na západní sankce proti ruskému ropného a plynárenskému průmyslu příjmy z prodeje těchto surovin nadále přitékají do státní pokladny. Tankery nyní plují hlavně do Indie a Číny a za jejich náklad se platí častěji v jüanech než dolarech.

Těžba ropy v Rusku se drží na úrovni 9,5 milionu barelů denně, což je jen o něco méně než před válkou. Rusko nalezlo způsob, jak obcházet sankce, když si koupilo utajenou flotilu složenou ze stovek tankerů.

Minulý týden ruské ministerstvo financí ohlásilo, že příjmy z prodeje uhlovodíkových paliv letos v lednu předstihly příjmy z předválečného ledna 2022. Přítok deviz z prodeje ropy, plynu a diamantů pomohl snížit i tlak na rubl.

Vůdci světových velmocí tvrdí, že ekonomika takto nemůže dlouhodobě fungovat, ale přiznávají krátkodobý efekt. "Rok 2024 bude pro Putina mnohem pozitivnější, než jsme čekali. Dokázal reorganizovat průmysl efektivněji, než jsme předpokládali," prohlásil jeden z nich.

Ale tento model hospodářského růstu silně zvýšil závislost Moskvy na příjmech z prodeje ropy, na Číně a neproduktivních válečných výdajích. Růst hrubého domácího produktu (HDP), odrážející se ve statistikách, zajišťuje výroba tanků a nábojů, které se následně ničí v Donbasu, a to sotva lze pokládat za produktivní vynakládání prostředků. Souběžně Rusko zažívá útěk mozků - ze země utíkají nejtalentovanější občané.

Strategií Západu nebylo dostat ruskou ekonomiku do stavu obklíčení, ale hrou na kočku a myš omezit přístup k technologiím, zvýšit náklady, omezit příjmy, a tak z konfliktu udělat dlouhodobě neúnosnou zátěž.

"Ať Rusko raději utrácí peníze za tankery než za tanky," řekl mi jeden z amerických představitelů. Na ropném trhu bylo cílem Západu omezit příjmy Ruska z vývozu, následně vynakládané na válku, a ne kupříkladu pokusit se zabránit Indii v nákupech ruské ropy.

Ale přinejmenším celý letošní rok může ruská ekonomika vydržet - a prodloužit stagnaci na frontách. Kreml přitom svou strategii zjevně postavil na naději, že se mu podaří vydržet a dočkat se výměny prezidenta USA a snížení západní pomoci Ukrajině. Proto se teď pozornost znovu upnula na stamiliardy ruských aktiv zmrazených na počátku války.

"Jestli svět má k dispozici oněch 300 miliard dolarů, proč je nezprovoznit," řekl mi v lednu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je přesvědčen, že tyto peníze by měly být věnovány na obnovu Ukrajiny.

Britští ministři financí a zahraničí Jeremy Hunt a David Cameron tuto myšlenku podporují. "Využít tyto peníze hned teď bude jako splacení ruských reparací předem," řekl Cameron. "Pomůžeme Ukrajině a současně ušetříme peníze daňových poplatníků na Západě," dodal.

Vůdci zemí G7 požádali své centrální banky, aby vyhodnotily technické a právní otázky. Ústřední banky podle všeho mají pochyby. Zvykly si na nezávislost na vládách a na to, že jsou uchráněny účasti na podobných akcích. Nicméně i tak Západ vypracovává plán, jak předat Ukrajině desítky miliard z ruských aktiv nebo úroky z nich, pokud by se investovaly.

Ale je to příliš delikátní otázka. Pokud budou ruská aktiva odebrána takovým způsobem, co si pomyslí ostatní země, například státy Perského zálivu, Afriky či Střední Asie, o bezpečí svých rezerv v západních centrálních bankách? Tato spojení jsou součástí hlavních tepen globálních financí, kterými denně proudí stovky miliard dolarů vyplacených za energetické suroviny.

Putin určitě chce ukázat, že alternativou se stává Čína, pokud ne pro západní svět, tak přinejmenším pro rozvíjející se ekonomiky. Kromě toho Rusové slibují, že zažalují jakékoliv zabavení majetku a zabaví majetek západních společností zmrazený v ruských bankách.

Celkově je obraz této bitvy o ruskou ekonomiku důležitý pro pochopení toho, kam směřuje válka i světová ekonomika.

Ruská ekonomika, přenastavená na válečné koleje, dlouhodobě nevydrží, ale už umožnila Kremlu získat nějaký čas. Poté, co Rusko předvedlo tuto nečekanou odolnost, se Západ chystá zvýšit sázky. Na podobě této finanční eskalace závisí následky, které půjdou daleko za hranice Ruska a Ukrajiny.