Myanmarští zemědělci a potravináři vidí nákup evropských technologií jako prostředek k uplatnění se na vyspělých trzích

Mnoho zemědělských a potravinářských firem v Myanmaru se dlouhodobě orientovala převážně na domácí trh. Rostoucí domácí poptávka často v kombinaci s nižšími výrobními náklady u zboží, které by neobstálo na mezinárodních trzích, představovala jen malou motivaci k investování do výrobního programu pro export. Pokud již tyto firmy nějaké produkty vyvážely, často je směřovaly do sousedních zemí a jednalo se mnohdy o přebytky. Situace se však výrazně proměnila v průběhu posledních tří let: uzavření řady trhů v regionu kvůli pandemii, následované zastavením růstu a nakonec i pokles domácí poptávky způsobily, že dosavadní obchodní strategie přestaly být ziskové. Pokles kupní síly v Myanmaru byl přitom skokový a svým rozsahem značný, a to i s přihlédnutím k celkově zpomalující globální ekonomice: dle šetření Světové Banky jen v prvním pololetí 2023 příjmy až 85 % domácností v zemi klesly či stagnovaly ve srovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zelená mechanizace

Větší orientaci na export je možné pozorovat napříč sektory. Myanmarští zemědělci a potravináři na tento trend reagují především snahou o zkvalitnění svých výrobků, aby dostály přísnějším mezinárodním standardům, ale i normám uplatňovaným myanmarskými orgány na kvalitu exportního zboží. Usilují také o zvýšení přidané hodnoty v podobě produkce hotových potravin či alespoň polotovarů pro finální zpracování namísto surových materiálů. Ve všech těchto případech potřebují pořídit nové technologie a vybavení, které nahradí dosud běžné manuální zpracování výrobků v podmínkách, které nedosahují hygienických norem na trzích, kde by myanmarští zemědělci své výrobky rádi nově uplatnili. Jelikož společný trh EU je jedním z velmi perspektivních trhů pro myanmarské potraviny, čeští výrobci nabízející své vybavení pro zpracování potravin mohou snadno argumentovat, že jejich technologie jsou již na společném trhu užívány a potraviny vyrobené s jejich pomocí normy EU naplňují.

Dalším trendem, který jde ruku v ruce s výše uvedeným zájmem o nové technologie, je stále silnější orientace na produkci potravin s certifikáty Bio či Organic. Myanmarští výrobci vnímají rostoucí zájem zákazníků v EU a dalších vyspělých trzích o tento typ výrobků a mnozí z nich zavádějí pěstební a výrobní programy v bio režimu. Proto se více než dříve zajímají o technologie, kterými lze např. zpracovávat potraviny bez chemie, či o biologické přípravky, které mohou nahradit či alespoň zredukovat chemická hnojiva a především postřiky. Většinou přitom chápou, že snížení či úplné opuštění chemie znamená více práce, ať už lidské, nebo strojů. Vnímají rovněž zkušenosti některých okolních zemí, které měly při prvních pokusech o vývoz biopotravin značné potíže s mykotoxiny a dalšími přírodními, ale přesto škodlivými látkami, a chtějí se těchto problémů vyvarovat. U myanmarských pěstitelů a výrobců potravin tudíž snaha o přechod na biokvalitu není motivována ideologicky, neváže se s návratem k tradičním postupům a naopak je často vnímána jako modernější, pokročilejší a nutně i technologicky náročnější způsob produkce. Bio a hi-tech v Myanmaru nejsou protiklady.

Incomingová mise myanmarských ekologických zemědělců a potravinářů do ČR

Velvyslanectví ČR v Rangúnu zaznamenalo tyto trendy a nalezlo cestu, jak vyjít vstříc rostoucí poptávce v tomto ohledu. Řada českých firem nabízí produkty citlivé ke klimatu a životnímu prostředí, které jsou navíc kvalitní a bezpečné pro uživatele či koncové spotřebitele. Coby platforma pro navázání prvotních kontaktů mezi proměňujícím se zemědělským sektorem v Myanmaru a českými firmami byl připraven projekt Incomingová mise myanmarských ekologických zemědělců a potravinářů do ČR, který se za účasti Ministerstva zemědělství ČR uskutečnil ve dnech 11. – 14. 6. 2023 v rámci programu PROPED.

Mise se zúčastnili zástupci pěti pečlivě vybraných myanmarských firem podnikajících v oblasti pěstování a obchodování s rýží, kukuřicí, ovocem, zeleninou a čajem, kteří usilují o modernizaci či výstavbu nových závodů na zpracování těchto produktů, přičemž všichni již mají či chtějí zavést část své produkce v biokvalitě. Výpravy se zúčastnil také prezident Asociace pěstitelů ovoce, zeleniny a květin, která sdružuje většinu farmářů.

Seminář na Ministerstvu zemědělství ČR, 12. 6. 2023

Program mise začal na Ministerstvu zemědělství seminářem účastníků a českých firem. Po úvodním slově ředitelky Odboru zahraničně obchodní spolupráce MZe ČR, Ing. Karolíny Bartošové, v němž mj. pozitivně vyzdvihla propojení projektu ekonomické diplomacie s rozvojovou spoluprací, následovala jednání myanmarských podnikatelů se zástupci českých firem. Během tří dnů se účastníci mise osobně seznámili s provozy a výrobky firem Lyotrade s.r.o. (výroba lyofilizátorů), Biopreparáty s.r.o. (firma vyrábí organické mykocidní prostředky pro rostlinnou výrobu) a BARD s.r.o. (výrobce organických antimykotik pro humánní i veterinární použití a prostředků proti plísním na zdech), firmou Viking Mašek a.s. (obalová technika) a se společností Moravoseed a.s. (šlechtitel a výrobce osiv).

Již v průběhu návštěvy byla navázána spolupráce s několika partnery: tři české firmy našly mezi účastníky mise potenciální distributory v Myanmaru a dva z myanmarských podnikatelů pokračují v jednáních o možném nákupu linek na balení potravin. Úspěch zaznamenala také firma Moravoseed a.s., která dokonce s několika účastníky mise jedná o možnostech distribuce a potenciálně i výroby osiva v Myanmaru. Firma navíc přibrala účastníky mise jako partnery pro realizaci rozvojového projektu České rozvojové agentury.

Možnosti další podpory

Podpora českých firem uspořádáním mise nekončí. Velvyslanectví ČR v Rangúnu má k dispozici celou paletu nástrojů, jimiž může českým firmám pomoci s proniknutím na myanmarský trh a s udržením své přítomnosti. Vedle individuálně připravených služeb a odpovědí na dotazy firem lze především zmínit projekt PROPEA, v jehož rámci expertní subjekt znalý místního podnikatelského prostředí poskytuje služby českým firmám v Myanmaru. Podpora českým firmám poskytovaná v rámci projektu PROPEA má za cíl především snížit rizika spojená se vstupem na komplikovaný myanmarský trh. Jednotlivé služby jsou cenově zvýhodněné a představují doplněk k individuálním službám, které českým vývozcům do Myanmaru poskytuje Velvyslanectví ČR v Rangúnu. Služby PROPEA již třetím rokem realizuje poradenská společnost Czech Business Yangon.

Řada z exportních záměrů v oblasti zemědělství má zřetelný pozitivní socio-ekonomický dopad na příslušné venkovské komunity v Myanmaru. České firmy proto mohou vedle nástrojů ekonomické diplomacie uvažovat i o podpoře ve formě rozvojové spolupráce. Existuje řada způsobů zapojení pro české firmy, nejčastěji v podobě realizace projektu B2B České rozvojové agentury, nebo jako dodavatel výrobků pro rozvojový projekt. Škálu nástrojů pro podporu exportu a investování v rozvojových zemích včetně Myanmaru dále nabízí Národní rozvojová banka. Jedná se především o různým způsobem zvýhodněné úvěry a záruky.

Více informací získají české firmy na ekonomickém úseku Velvyslanectví ČR v Rangúnu, které lze kontaktovat přes email: kamil_pikal@mzv.cz

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangúm