Trh může zklamat výhled amerických úrokových sazeb

• Čeká nás zasedání Fedu, ECB i Bank of England. Dále americká inflace a emise dluhopisů.
• Vyšší očekáváná trajektorie amerických sazeb by mohla podpořit dolar.
• Jestřábí výstup Fedu i ECB by byl rizikem slabší koruny.

Tento týden bude na trzích a v ekonomice patřit mezi ty akčnější. Čeká nás zasedání Fedu, ECB a Bank of England. Z dat bude zveřejněna americká inflace a americké ministerstvo financí emituje dluhopisy za více než sto miliard dolarů, včetně třicetileté splatnosti. Největší potenciál tržních dopadů vidíme u Fedu, který by mohl trhy negativně překvapit relativně jestřábím výhledem úrokových sazeb.

Naši predikci udržení relativně jestřábího výhledu amerických sazeb v příštím roce podpořila také v pátek zveřejněná data z trhu práce. Jak tvorba nových pracovních míst, tak míra nezaměstnanosti i meziměsíční tempo růstu mezd překvapily vyššími čísli oproti predikci trhu. K překvapením se nebojíme přidat i absenci revize tvorby nových pracovních míst směrem dolů z předešlého měsíce.

Tyto revize se pravidelně opakovaly po dobu několika předchozích měsíců, což doplňovalo ostatní signály o velmi pozvolna uvolňujících se podmínkách na trhu práce. Předpokládáme však, že u listopadových dat nejde o trvalý zvrat trendu. Čísla sice nahrála představě o dosažení tzv. hladkého přistání, očekáváme ale, že v dalších měsících se vrátíme zpět k pozvolnému nárůstu míry nezaměstnanosti i slabší tvorbě nových pracovních míst.

Rozhodnutí Fedu páteční report pode nás neovlivní. Nadále očekáváme stabilitu sazeb. Nejsledovanější bude aktualizovaný úrokový výhled. Fed v zářijové prognóze očekával pokles sazeb z mediánu 5,6 % v roce 2023 na 5,1 % v roce 2024. Letošní úroky už ale dále neporostou, proto by se medián měl dostat na 5,4 %. S ohledem na to by mohl klesnout výhled pro rok 2024, a to z 5,1 % na 4,9 %. Pokud se tak stane, půjde o výrazně vyšší očekávanou trajektorii sazeb oproti tržním očekáváním. Ta v uplynulém týdnu krátce zeceňovala snížení úroků v příštím roce až o bezmála 125 bodů.

Takto velký rozdíl by se nepochybně, minimálně z krátkodobého hlediska, projevil v silnějším dolaru a v tlacích na pokles akcií. U výnosů dluhopisů bychom očekávali citlivou reakci na dlouhém konci výnosové křivky, který by mohl o něco klesnout. Podstata tohoto pohybu by spočívala v tom, že Fed v prostředí pokračující dezinflace a uvolňujícího trhu práce utáhne ekonomickou aktivitu přes vyšší sazby až příliš, což jej nakonec donutí k rychlejšímu snižování úroků. O to silnější by toto přesvědčení mohlo být, pokud by americká inflace za listopad zveřejněná v úterý překvapila nad očekávání větším poklesem.

U výnosů nás bude rovněž zajímat dnešní aukce desetiletého amerického dluhopisu, a především třicetiletého v úterý. Právě tato nejdelší splatnost se při poslední emisi dočkala jednoho z nejhorších výsledků v historii, nejen s ohledem na sílu poptávky, ale i výnos. Bude zajímavé sledovat, zda se situace alespoň trochu zlepšila. V posledních týdnech totiž pozorujeme, že se poptávka po nejdelších splatnostech zvedla, což podpořilo pokles desetiletého výnosu pod 4,3 % a třicetiletého pod 4,4 %. Předpokládáme, že za poptávkou stojí především institucionální investoři citliví na změny sazeb, stejně tak i uzavírání krátkých pozic.

Od ECB a Bank of England očekáváme stabilitu sazeb. ECB by měla doručit revizi výhledu růstu a inflace směrem dolů. I u ní bude klíčové, jak se k inflaci a k výhledu sazeb vyjádří guvernérka Lagardeová. Trhy totiž začaly zaceňovat možnost snížení evropských sazeb už v prvním čtvrtletí příštího roku, přičemž za celý rok v jednu chvíli zaceňovaly snížení až o 150 bodů.

Největším rizikem tohoto týdne jsou podle nás právě přecenění výhledu sazeb. Především negativní tržní překvapení u Fedu v podobě vyšší trajektorie budoucích sazeb by mohlo představovat riziko přelití silnějšího dolaru do dalších trhů, včetně slabšího japonského jenu a potenciálně i slabší české koruny.