Výkonný ředitel IEA představil v ČR zprávu o výsledcích přezkumu energetické politiky ČR a nové vydání Světového energetického výhledu

Hloubkový přezkum IEA probíhá pravidelně po 5–6 letech ve všech členských státech IEA, předchozí přezkum ČR byl proveden v roce 2010. Podle IEA dosáhla ČR od té doby značného pokroku v energetické politice. Za hlavní úspěch zpráva uvádí rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zavedení moderních technologií v uhelných elektrárnách, schválení Státní energetické koncepce a Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. V další fázi bude podle IEA potřeba zaměřit se na jejich praktickou realizaci včetně vytvoření implementačních plánů a zajištění dostatečných finančních prostředků pro jejich úspěšné naplnění.

Součástí zprávy o přezkumu jsou také upozornění na největší výzvy a konkrétní politická doporučení, jak na tyto výzvy reagovat. Přezkum IEA poukazuje zejména na zhoršenou kvalitu ovzduší, prolomení limitů těžby hnědého uhlí, systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, dominantní pozici společnosti ČEZ na trhu s elektřinou a potřebu zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace. Další výzvou bude i financování jaderného programu. IEA v této souvislosti doporučuje věnovat velkou pozornost výběru technologii i partnerů pro výstavbu nových jaderných bloků. Přestože v ČR došlo ke zlepšení v energetické účinnosti, je podle IEA potřeba politiku energetické účinnosti lépe koordinovat mezi jednotlivými ministerstvy. Pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie bude podle doporučení IEA důležitá jejich udržitelná a nákladově efektivní podpora a předvídatelná politika vlády v této oblasti.

V rámci prezentace WEO 2016 byly představeny hlavní závěry a témata letošního vydání. Jedním z hlavních témat WEO 2016 je energetická transformace a její vliv na dosažení klimatických cílů. Významnou součástí této transformace jsou obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, kterým WEO 2016 věnuje specifickou pozornost. WEO 2016 zároveň podrobně analyzuje závazky jednotlivých zemí přijatých na COP21, které mají potenciál zastavit plánovaný růst celosvětových emisí CO₂ z energetického sektoru.

Hlavní scénář WEO 2016 do budoucna předpokládá podstatnou změnu v investičních tocích v energetickém sektoru a jejich přesměrování do obnovitelných zdrojů energie, jejichž výhodou jsou nízké provozní náklady, na úkor fosilních paliv. Pro omezení celosvětové změny klimatu na 2 ^°C by však podle IEA byly potřeba ještě významnější změny v investičních trendech v energetickém sektoru do roku 2040.

Na základě nejpravděpodobnějšího z možných scénářů dalšího vývoje a globálních energetických trendů do roku 2040 IEA předpokládá, že fosilní paliva (zejména ropa a zemní plyn) zůstanou i do budoucna základem energetických systémů, nicméně tento sektor by měl reagovat na dopady vyplývající z energetické transformace. Hlavní část obchodních toků s ropou se přesune do Asie a rovnováha na ropných trzích se stane značně závislou na zvýšení produkce ropy v Íránu a Iráku. V samostatné kapitole WEO 2016 se IEA zabývá vzájemnými vztahy mezi energetickým sektorem a vodním hospodářstvím a zahrnuje mj. první systematickou analýzu množství energie, které je potřeba pro zajištění dodávek vody.

WEO 2016